První pražská defenestrace je považovaná za počátek husitských válek
Jedna z nejkrutějších hromadných vražd v historii české politiky byla motivovaná náboženstvím.
Na počátku 15. století sílilo v Čechách husitské hnutí vyznávající myšlenky upáleného mistra Jana Husa. Jedním ze symbolů jeho vyznání bylo přijímání pod obojí. Katolická církev však byla proti a lidi, kteří při mši přijímali nejen hostii, ale i víno, nechávala uvěznit.
Dne 30. července roku 1419 měl v kostele Panny Marie Sněžné v Praze plamenné kázání Jan Želivský. Zřejmě mluvil dost přesvědčivě, protože jeho přívrženci vyšli z kostela jako rozlícený dav, který si chtěl svá práva prosadit třeba i násilím.
Cílem byla Novoměstská radnice, kde dav požadoval po radních, aby propustili lidi vězněné za přijímání pod obojí. Konšelé s purkmistrem v čele však nechtěli ustoupit, a tak se strhla bitka. Přívrženci Husova učení vyhodili úředníky z oken a na ulici je běsnící dav povraždil. Tato událost, které se údajně osobně účastnil i Jan Žižka, je považována za počátek husitských válek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
