Radnici v Hostinném hlídají dva obři, kteří bývali symbolem tržního práva

Budova radnice je prvně zmíněna v polovině 15. století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční věž. Po požáru v roce 1610 ji italský stavitel přebudoval a ozdobil sgrafity.

V průčelí věže stojí postavy dvou obrů, rolandů, v římské zbroji. Každý z nich je vysoký téměř pět metrů. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže se následně v roce 1789 umístily hodiny.

K obrům se váže hned několik pověstí. Podle jedné jsou Krkonoše horami obrů, jiná pověst zase vypráví o nebezpečí, které pocestným v blízkých horách hrozilo, a tak město Hostinné vybralo dva statné hrdiny, kteří zbloudilce zachraňovali. Ve skutečnosti jsou ale radniční obři symbolem starého tržního práva.

Plátenická míra přímo na radnici

Ve městech, kde se konaly trhy a obchodovalo se s plátnem, bývala v blízkosti trhů – obyčejně na radniční budově - plátenická míra. Sloužila k rychlému přeměření zakoupeného zboží, aby trhovci nepodváděli.

Plátenická míra Vídeňský loket|foto: Jiřina Šmídová

Tehdy se ale neměřilo na metry a centimetry, ale na lokty. A aby byl loket všude stejný, zavedla už Marie Terezie jednotnou míru. Předtím se užíval loket český a později loket vídeňský. Zatímco mladší, vídeňský loket je zachován na radničních budovách v pěti městech naší země, starší, tzv. český loket, který měří 59,3 centimetru, najdete jen v Hostinném a v Moravské Třebové.

Český loket vlastně vycházel z míry motovidla. Motovidlo byla pomůcka pro navíjení příze. Při práci se s ním muselo zručně kroutit – motat, od toho prý vzniklo rčení „motáš se jako motovidlo“. Zároveň mělo správné motovidlo cejchovanou míru, která namotanou přízi současně změřila.

Více než půlmetrový žlábek po levé straně vchodu do budovy radnice určoval v Hostinném, jak velké má být motovidlo. Vpravo v kamenném portálu radnice se pak nachází železný pásek, který určoval délku vídeňského lokte.