Reliéfy vytesané do skal u Kopicova statku jsou unikátní skalní galerií Českého ráje

Svatý Vojtěch
Svatý Vojtěch

Jedním z nekrásnějších, nejdochovanějších a také neznámějších roubených stavení v Českém ráji je Kopicův statek známý také jako Jirošův statek. Za prohlídku stojí nejen samotné stavení, ale i pískovcové skály v jeho okolí. Statkář Vojtěch Kopic totiž do skal vytesal na 20 reliéfů. A vytvořil tak unikátní skalní galerii.

K práci s kamenem se Vojtěch Kopic dostal přes ukrutnou dřinu při hloubení studny v obtížném skalním podloží. Voda se objevila až v 35 metrech. Vzhledem k technickým a ekonomickým možnostem musel statkář vyhloubit studny dvě, aby se voda mohla přečerpávat z hlubší studny do druhé s poloviční hloubkou. Namáhavá práce s kamenem ho ale přivedla ke kamenické práci, do které ho zaučil kameník Blebta ze sousedství.

Vojtěch Kopic byl velkým vlastencem, a tak většina jeho prací má inspiraci v českých dějinách. První plastikou, kterou v roce 1940 vytesal, je reliéf knížete Václava. Přestože měl pouze primitivní kamenické vybavení – špičák, paličku a upravený krumpáč, dokázal se propracovat k precizní práci, jakou představuje třeba svatý Vojtěch při vstupu do skal spodní cestou.

Procházka mezi jednotlivými reliéfy není náročná na délku, spíš na překonávání výškových rozdílů, kořenů a kamenů. A také na pozornost. Návštěvník se musí hodně rozhlížet, aby našel všechna velká i malá, zjevná i skrytá dílka. Z postav z českých dějin jsou ve skalách zvěčněni císař a král Karel IV., mistr Jan Hus, Jan Žižka, Jiří z Poděbrad, Jan Ámos Komenský, Jánošík či Horymír na Šemíkovi.

Studánka

Všechny reliéfy opatřil kameník jmenovkami a většinou doplnil o nějaký historický citát či průpovídku. S jejich čitelností to je dnes trochu horší. Kromě výjevů z dějin jsou ve skalách vytesána zvířata jako lev či muflon, nebo skalní varhany či kopie štítu Kopicova stavení, která připomíná perníkovou chaloupku.

Ke kamenické práci až po těžké práci na statku

Za necelých 40 let vytesal Vojtěch Kopic do skal osm velkých reliéfů a řadu dalších menších plastik. Podle ředitelky muzea Českého ráje v Turnově Vladimíry Jakouběové jde o celkem 20 prací, některé ale nejsou dokončené. A není divu. Na sochání ve skalách musel zbýt volný čas a toho na statku na samotě nikdy moc nebylo.

„Musíme si uvědomit, že Vojtěch Kopic byl především sedlák, obýval jeden z nejkrásnějších statků v oblasti Českého ráje. Měl spoustu práce na poli, měl spoustu práce ve statku, kde byla hospodářská zvířata a nutná byla i péče o ten objekt. Takže na to, co tady tvořil, mu nezbývalo zas až tolik času,“ říká Vladimíra Jakouběová.

Jedno z nekrásnějších dochovaných stavení v Českém ráji má původ na konci 18. století. Postavil ho v roce 1787 rolník z Kacanov Jiří Jiroš. Z této chalupy pocházel František Jiroš, který byl prvním starostou obce. Vojtěch Kopic, rodák z Vadína u Havlíčkova Brodu, který od osmi let pobýval u tety v Turnově, se na statek přiženil v roce 1923 a žil a hospodařil tam až do své smrti v roce 1978.