Romantická zřícenina hradu Lukov znovu ožívá. Najdete tam jeden z nejdelších hradních mostů
Zřícenina gotického hradu Lukova se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů, přibližně 13 kilometrů od Zlína a asi kilometr od stejnojmenné obce. Lukov býval ve své době jedním z nejrozlehlejších hradů na Moravě. Díky Hnutí Brontosaurus a Spolku přátel hradu Lukova prochází v posledních letech výraznou obnovou.
Počátky hradu Lukova spadají do první poloviny 13. století, kdy patřil do soustavy pevných hradů chránících východní hranice Českého království. Kolem hradu postupně vzniklo mohutné předhradí a opevnění. Za třicetileté války obsadila hrad švédská posádka podporovaná Valachy z okolí. V té době byl Lukov významným centrem odporu proti císaři.
Na konci 18. století hrad osiřel, začal chátrat a stala se z něj romantická zřícenina. O tu dnes pečuje Spolek přátel hradu Lukova, kteří na ní provádějí záchranné práce a v jejím areálu pořádají kulturní akce.
„Nejcennější tu jsou lidé, kteří se kolem hradu motají. Neváhají ve svém volném čase přiložit ruku k dílu. Pravidelně se na hrad vrací a odvádí tady obrovskou spoustu práce, jak na té památkové obnově, tak při údržbě hradu. Pro mě osobně je nejkrásnější setkání s lidmi, kteří se sem vrací třeba po třiceti letech. A stále si spolu máme co říct. Berou s sebou své děti, ukazují jim hrad a chlubí se, co na něm udělali,“ pochvaluje si předseda Spolku přátel hradu Lukova Jiří Holík.
V areálu vznikne amfiteátr
Ani letos se na hradě nelenilo. Brigádníci dokončili první etapu dostavby západní obvodové hradby horního hradu. Na západní straně byla dřevěná terasa z dubové kulatiny, u které došlo k zásadnímu narušení statiky. Dobrovolníci postavili deset metrů dlouhou, čtyři metry vysokou a dva metry širokou hradbu. Tedy téměř 80 kubických metrů kamenného zdiva. Na hradě tak pomalu začíná docházet kámen a musí se dolovat z příkopů.
V plánu je také vylepšení prostoru dolního hradu. Jde o čtverec o ploše jednoho hektaru. Vzniknout by tam měl přírodní amfiteátr a zázemí pro kulturní a vzdělávací aktivity. Bude tam i bylinková zahrádka. A také stezka mapující mokřady, které vznikly z vody držící se v hradním příkopu. Dojde i na kácení neživotaschopných, nekvalitních stromů a vysazeny budou mladé listnaté stromy. „Hotovo by tu mohlo být tak v horizontu pěti až sedmi let,“ uzavírá předseda Spolku přátel hradu Lukova Jiří Holík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.