Romantický lesní hrádek Aichelburg je zároveň pomníkem. Připomíná mecenáše východních Krkonoš
Ve východních Krkonoších kousek od Pece pod Sněžkou, ukrytý na lesnatém úbočí Světlé hory v nadmořské výšce přes 736 metrů, stojí působivý hrádek Aichelburg. Původně kamenný hrádek postavil vděčný lesní personál panství Maršov na počest svého dobrého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, hraběte Bertholda. Vystoupat se k němu dá z Horního Maršova od mostu a jezu v údolí řeky Úpy.
Po výstupu obnoveným štětovaným chodníkem z Horního Maršova od mostu přes řeku Úpu před vámi náhle jako zjevení vyvstane lesní hrádek Aichelburg. Pokud v tu chvíli už budete znát příběh spjatý s touto romantickou stavbou a s osudem hraběte Bertholda Aichelburga, budou vaše pocity dvojnásob silné. Dřevěné hradní stavení s kamennou věží je totiž vlastně pomníkem.
Berthold Maria Johann Anton Franz Daniel, hrabě z Aichelburgu je dnes označován za dobrého hospodáře, který po neúspěšném studiu práv v Praze a dvouleté vojenské kariéře začal v roce 1847 spravovat panství Horního Maršova. Pod Bertholdovým vedením vznikl v Maršově okresní soud, pila a v nedalekém Temném Dole také přádelna. Podpořil založení sklárny a několika brusíren dřeva.
Přispěl také ke zlepšení života zdejších horalů. Píše se o něm i jako o muzikantovi, který měl rád společenský život. Byl také nadšeným divadelníkem a to se mu prý stalo osudným. Ve svém pivovaru vytvořil divadelní sál. Jeho manželce se ale nelíbilo, že se stále věnuje divadlu. Pohádala se s ním a pro něj to byl tak silný osobní nesoulad, že roku 1861 spáchal sebevraždu. Shodou okolností právě pistolí, kterou mu manželka Theodora Ernestina Aichelburgová věnovala.
O dva roky později postavil lesní personál na jeho panství symbolický pomník v podobě kamenného lesního hrádku Aichelburg. Bylo to poděkování za to, že se zasloužil o povznesení východních Krkonoš a vyjádření úcty k člověku, který nikdy nemyslel jen na sebe.
Berthold s Theodorou si hledí do očí
Busta hraběte Bertholda zdobí hradní síň Aichelburgu. Přesně proti ní je kopie dřevěného střelečského terče s portrétem manželky Theodory. Podle Pavla Klimeše, zástupce Hradní společnosti Aichelburg, si tu manželé hledí z očí do očí a mají dost času na to, aby si svoje problémy „vyříkali“.
Původní umělecká zřícenina sloužila hlavně turistům, byla tam dokonce i hradní restaurace. Nepříznivá poloha, časté lesní kalamity, lavinové nebezpečí a poškození vodovodního potrubí však přispěly k tomu, že místo začalo postupně chátrat.
Zmínka z roku 1901 už uvádí lesní hrádek jako zříceninu. Po roce 1945 zmizel z map název Aichelburg, který nahradilo slovo „hrádek“. Obnovit se jej podařilo v roce 1999 hlavně díky iniciativě a úsilí Hradní společnosti Aichelburg a také Správě Krkonošského národního parku a místního informačního centra Veselý výlet.
Na chvilku kastelánem
Hradní síň, původně kamenná byla nahrazena dřevěnou s využitím tradiční tesařské konstrukce bez použití kovových prvků. Síň je trvale uzamčená, každému zájemci ale rádi půjčí klíč v informačním centru Veselý výlet v Temném Dole, a to v sezóně od 8:30 do 15:30. Když už budete uvnitř hrádku, nezapomeňte vystoupat po samonosném schodišti až na horní plošinu věže a užít si krkonošské výhledy.
Pokud vám to čas a kondice dovolí, můžete se projít i po vycházkové trase Aichelburg, která vám nabídne nejen pobyt v krásné přírodě, ale i adrenalinové zážitky. Navíc budete procházet klidnými místy, o kterých mnoho turistů neví.
U kamenné cesty z Horního Maršova vzhůru na lesní hrádek můžete zaparkovat u mostu přes Úpu poblíž jezu. Ideální je ale využít hromadnou dopravu a vystoupit v Temném Dole. Lidé tuto lokalitu navštěvují také tak, že sem projdou přes kopce: od Velké Úpy, Pece pod Sněžkou nebo od Černé hory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
