Rozhledna Svatobor u Sušice stojí na vrchu, který býval považován za sídlo pohanských bohů
V Šumavském podhůří nedaleko města Sušice v okrese Klatovy na západě Čech byste našli na vrchu jménem Svatobor stejnojmennou rozhlednu. Kamenná rozhledna nabízí nádherné výhledy do širokého okolí. Je z ní vidět například nejrozsáhlejší hradní zřícenina u nás - hrad Rabí, dále hrad Kašperk, rozhledna Sedlo a také celá centrální Šumava se všemi známými vrcholy.
Rozhledna stávala na tomto vrchu už na konci 19. století. Kvůli nevyhovujícímu technickému stavu byla ale roku 1934 zbořena. Ještě tentýž rok byla během tří měsíců postavena rozhledna nová. Od roku 1900 stála u rozhledny i útulna, která ovšem vyhořela. A tak dnes najdete vedle rozhledny chatu z roku 1935, která trochu připomíná alpský architektonický styl.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
Od roku 2008 se na vrchu Svatobor nachází také meteorologická stanice a k rozhledně již neodmyslitelně patří dva telekomunikační stožáry, které jsou umístěny kousek pod ní.
Posvátný háj našich předků
Název Svatobor pochází z dávných dob, kdy místo obývali staří Slované. Šlo o slovanský posvátný háj. „Svatobor byl považován za sídlo pohanských bohů a tvořily ho prastaré duby. Svatobory existovaly po celém slovanském světě, nejenom tady. Toto místo bylo místem kultovním a soudním. Každý druhý den v týdnu se tady scházel lid se svým vládcem a knězem k soudům,“ vysvětluje vedoucí Muzea Lamberská stezka v Žihobcích Veronika Kočí.
Slované tento prostor považovali také za léčivý a jako oběti božstvu zde zavěšovali kousky látek, oděvů nebo větve. „Máme tady i zázračný pramen s názvem Vodolenka, který je opředen mnoha pověstmi o pohanské kněžně Vodolence, která v blízkosti Svatoboru měla být pohřbena,“ dodává Veronika Kočí.
Se Svatoborem se pojí ještě další zajímavost. Roku 1868 byl odtud vyzvednut jeden ze základních kamenů Národního divadla.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
