Sad Maxima Gorkého má Ostrava dodnes díky horníkům. Vybudovali ho vlastníma rukama
Zelená oáza uprostřed města. To je Sad Maxima Gorkého v Ostravě, který si před lety vybudovali vlastníma rukama sami havíři. V jinak výrazně industriální městské části zvané Kunčičky je dodnes příjemným místem procházek a odpočinku. Pod původním názvem Hornický sad vznikl na území, kde kdysi bývaly rybníky a mlýny.
Historie sadu sahá až do roku 1948, kdy se na jeho vytvoření podíleli jak havíři ze zdejších dolů Alexander a Zárubek, tak jejich manželky a další obyvatelé Kunčiček. V blízkosti sadu horníci nejenom fárali do dolů, ale také bydleli ve zdejší havířské kolonii.
V rámci celorepublikové akce „30 miliónů hodin pro republiku“ tehdy horníci zasadili více než osm tisíc stromů a keřů. Už v roce 1949 vznikl v sadu také zookoutek, ze kterého se o čtyři roky později stala usnesením Národního výboru města Ostravy první ostravská zoologická zahrada. Kromě pávů, lišek nebo bažantů v ní našel domov třeba i oblíbený slon Pepík.
Od samotného počátku sloužil sad především k odpočinku, zábavě a rekreaci. Nechyběl v něm ani taneční pavilon, plovárna a tenisové kurty. Mimo jiné se zde pořádaly nejrůznější hornické oslavy.
Sad Maxima Gorkého leží na území, kde dříve bývaly rybníky a mlýny. Dodnes tuto část historie Kunčiček připomíná v okrajové části sadu Slezský mlýnský náhon. I o něm se zájemci mohou dovědět víc také na webu Ostravského muzea, jehož pracovníci v rámci projektu „Děkuji za park“ mapují významné a zajímavé ostravské městské parky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.