Šárka je jméno pro dívku i pro přírodní park na okraji hlavního města
Na severozápadním okraji Prahy 6 se nachází přírodní park jménem Šárka. Byl vyhlášen v roce 1994 a má rozlohu přes tisíc hektarů. Přístupů do parku je vzhledem k jeho velikosti několik. Stačí se podívat na mapu a vybrat ten, který je pro vás nejvhodnější. Například od zastávky tramvaje (a nově i metra) Nádraží Veleslavín nebo od konečné tramvaje Divoká Šárka.
A po kom je Šárka vlastně pojmenovaná? Některé prameny uvádějí, že její jméno souvisí se známou pověstí o Dívčí válce – tedy s půvabnou Šárkou, která ve zdejších lesích přelstila mladého vladyku Ctirada. Podle jiných zdrojů daly oblasti název hluboké šeré (dříve šaré) lesy.
V areálu parku leží několik pozoruhodných lokalit a chráněných území. Přírodní rezervace Divoká Šárka, přírodní památky Vizerka, Jenerálka, Zlatnice, Nad Mlýnem, Dolní Šárka, Baba a Housle.
Kdysi tu žili pastevci a rolníci, pásly se tu ovce a krávy. Ještě v 19. století bylo území parku téměř bezlesé. Na řadě míst se do 18. století rozkládaly vinice. Dnes je Šárka hojně zalesněná, převládá dub, borovice, modřín a akát.
Zbytky skalních stepí a vřesovišť jsou součástí chráněného území. Potkáte tu buližníkové skály se soutěskami, Šárecký potok, Čertův mlýn a v létě oceníte přírodní koupaliště U Veselíků s průzračně čistou vodou.
V Šárce je mnoho upravených cest vhodných i pro cyklisty. Kdo se unaví, odpočine si na lavičce, koho překvapí déšť, může se schovat v některém z mnoha altánků. Piknikové místo s ohništěm, posezením a zásobou dřeva zase láká k opékání špekáčků. A z nebušické vyhlídky budete mít Prahu jako na dlani.
Jednou ročně se v Šárce koná operní představení pod širým nebem. Letos to bude 6. září Rusalka, ve které zazpívají sólisté opery Národního divadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
