Sedmikráskový sirup
Říká se jí Husí kvítko, hlavní sezona jejího sběru je od dubna do srpna. Podporuje dlouhověkost i trávení.
V apetýtových receptech nás dnes zajímá sedmikráska. Její český název chudobka se prý váže k pranostice, že pokud je jaro teplé a suché, kvete bohatě, to pak ale znamená, že bude hladový a bídný rok. Máme úterý, a tak opět přinášíme tip na další (nejen letní) sirup.
Budete potřebovat:
(množství je asi na 5 čtvrtlitrových skleniček, můžete měnit dle potřeby)
- asi 1 000 květů květů sedmikrásek
- ½ litru vody
- ½ kg cukru
- 2 citrony
Postup:
- Vodu povaříme, poté horkou vodou zalijeme květy sedmikrásek připravené v nádobě.
- Citron omyjeme, nakrájíme na kolečka a přidáme ke květům.
- Nádobu přikryjeme a necháme louhovat 24 hodin.
- Poté zcedíme, využít můžeme plátýnko nebo starou košili.
- Poté přidáme cukr a chvíli povaříme, sirup je hotový.
Tip: Pokud chcete sedmikráskový med, stačí vařit dál do zhoustnutí. Nalijeme do skleniček a zavíčkujeme, nemusíme dále zavařovat. Používáme do citronád, čaje, na palačinky, na dezerty nebo jako šťávu či lék při nachlazení.
Sirup si můžete připravit i způsobem, který nabízíme níže.
- 500 sedmikráskových květů bez stonků
- 1 litr převařené horké vody
- 1 citron nakrájený na plátky
- 750 g krupicového cukru
Postup:
- Propláchnuté květy dáme do mísy, zalijeme horkou vodou a přidáme citron.
- Necháme 24 hodin louhovat.
- Druhý den přecedíme přes plátýnko do hrnce, přidáme cukr a vaříme na mírném plameni do zhoustnutí sirupu.
- Hotový sirup nalijeme do čistých vyvařených sklenic, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru.
Související
-
-
Šípkový sirup
Za receptem Apetýtu se vydáme do Bořetic u Hustopečí, tam přímo u kostela najdete designový kontejner na dvorku bořetické fary. A to i s posezením pod jabloní.
-
Sirup z plodů jeřábu černého
Keltové ho považovali za posvátný, věřili, že odráží zlá kouzla a kletby. Plody jeřábu černého dozrávají v polovině srpna.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
