Sekáči, ženci a kosy
Na konci června kolem slunovratu a svátku svatého Jana naši předkové kosívali louky, protože luční trávy a květy měly největší sílu a seno bylo nejlepší, poté v kosení pokračovali v červenci, protože svatá Markyta hodila srp do žita a nastaly žně.
Obě tyto zásadní zásadní činnosti byly spojeny s bravurním ovládáním prastarých nástrojů, jimiž byly kosy a srpy, s časným vstáváním, zpěvem a také s láskou a namlouváním.
Obraz starých časů se každý rok daří vytvořit na zámeckých loukách v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. Tradiční kosení luk spojené s kláním o nejlepšího sekáče, kosce a žence se tam konalo už po pětadvacáté. Atmosféru ranního rozbřesku, řinčení kos, vůně trávy a všudypřítomného zpěvu zachytila Markéta Ševčíková.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Někdy je třeba ukázat sílu, řekl herec Trojan. Protest Milionu chvilek zaplnil pražskou Letnou
-
Chtěla jsem zabojovat o bronzovou nebo stříbrnou medaili, popisovala Manuel šok po zlatém úspěchu
-
Princezny už na prince nečekají. Pohádky se mění rychleji než romantické filmy
-
Íránský útok na jihu Izraele zranil desítky lidí. Rakety dopadaly v okolí jaderného výzkumného centra