Sekáči, ženci a kosy
Na konci června kolem slunovratu a svátku svatého Jana naši předkové kosívali louky, protože luční trávy a květy měly největší sílu a seno bylo nejlepší, poté v kosení pokračovali v červenci, protože svatá Markyta hodila srp do žita a nastaly žně.
Obě tyto zásadní zásadní činnosti byly spojeny s bravurním ovládáním prastarých nástrojů, jimiž byly kosy a srpy, s časným vstáváním, zpěvem a také s láskou a namlouváním.
Obraz starých časů se každý rok daří vytvořit na zámeckých loukách v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. Tradiční kosení luk spojené s kláním o nejlepšího sekáče, kosce a žence se tam konalo už po pětadvacáté. Atmosféru ranního rozbřesku, řinčení kos, vůně trávy a všudypřítomného zpěvu zachytila Markéta Ševčíková.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Trauma ze zrady je v nás zakořeněné.‘ Lidé si před Českým rozhlasem připomněli invazi z roku 1968
-
Trosky větrné elektrárny mizí z pole u Potštátu na Přerovsku. Technici začali s odklízením
-
Meteorologové očekávají silné bouřky i vzestup hladin toků. Někde hrozí i druhé povodňové stupně
-
Úkoloval ji důstojník GRU, pracovala pro ruské vlivové hráče, rozhodl soud o novinářce léta působící v Česku