Severská rašeliniště najdete i u nás. Třeba v Krkonoších na Pančavské louce

21. květen 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rašeliniště na Jakšině

Na náhorních planinách západních a východních Krkonoš a v jejich bezprostředním okolí vznikly svérázné útvary připomínající svým koloritem a přírodními podmínkami prostředí na severu Evropy - severskou tundru. Na některých horských vrcholech se nacházejí prohlubně s nepropustným podložím, kde se drží voda a v nichž díky procesu odumírání částí mechu rašeliníku a dalších organických „náletů“ vzniká rašelina.

Mokřady a rašeliniště zde můžete objevit na mnoha místech - ze Sněžky nebo Vysokého Kola jsou uprostřed porostů vidět kosodřeviny, na Úpském rašeliništi, Obří pláni nebo na Labské a Pančavské louce jsou navíc patrná malá oka vodních hladin, odrážejících světlo.

Mokřady mají mimořádný význam. Zadržují totiž v krajině vodu, příznivě ovlivňují podnebí a jsou také domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Úpské a Pančavské rašeliniště jsou dokonce natolik přírodovědecky unikátní, že byla v roce 1993 zařazena na seznam nejvýznamnějších mokřadů světa. V lesních porostech v sedle Světlé a Černé hory se nachází Černohorské rašeliniště, jehož charakter však připomíná šumavské a krušnohorské slatě.

Úpské rašeliniště

Ostružiník spolu s klečí nikde jinde neroste

Krkonošská rašeliniště jsou domovem vzácných druhů, mezi nimiž je i řada pozůstatků z doby ledové. Jako například nenápadná rostlinka ostružiník moruška, který v Krkonoších jako na jediném místě na světě vytváří spolu s borovicí klečí endemické společenstvo. Tedy takové, které se nevyskytuje nikde jinde na světě, ale výhradně tady. To proto, že moruška zde roste nejjižněji a kleč naopak nejseverněji na světě.

K dalším vyslancům severu patří například všivec krkonošský či rašeliník Lindbergův. Z živočichů se zde dříve hojně vyskytoval pták kulík hnědý, který je dnes pozorován již jen vzácně při přeletech Krkonoš. V tůňkách se vyvíjejí dravé larvy šídla horského i další vážky - lesklice horské. Když budete mít štěstí, uslyšíte tu i slavíka modráčka tundrového, který zde hnízdí v počtu pouhých 15 až 20 párů.

Rašeliník

Krkonošská rašeliniště nejsou nebezpečné močály, jaké známe z filmu Král Šumavy. Tady v největších hloubkách dosahuje vrstva rašeliny maximálně tři metry, většinou ale jen okolo 100 až 150 centimetrů.

Doba, kdy rašeliniště může „pracovat“, je totiž díky podnebí velmi krátká. Průměrná roční teplota je zde okolo jednoho stupně Celsia. Rašeliniště jsou ale velice citlivá vůči sešlapu. Stejně tak je může poškodit průjezd kola. Proto leží většina krkonošských rašelinišť v 1. zóně KRNAP, kde je pohyb volným terénem zakázán.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d25039.10260256682!2d15.557863791044758!3d50.77315904100427!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDQ1JzU0LjYiTiAxNcKwMzInMTYuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1432202007356" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio