Smetanovým sadům v Hořicích se přezdívá Hořický Slavín. Jsou unikátní přírodní sochařskou galerií

29. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Legendární Šalounův Rýbrcoul (Krakonoš) ve Smetanových sadech je magnetem pro návštěvníky

Bydlí tam Krakonoš, Jánošík, ale i Antonín Dvořák nebo Bedřich Smetana. Tato a další sochařská díla jsou součástí více než tříhektarových Smetanových sadů v Hořicích na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Smetanovy sady patří mezi umělecky a krajinářsky nejhodnotnější parky východních Čech.

Smetanovy sady se rozkládají na jihozápadním úbočí vrchu Gothard v Hořících v Podkrkonoší. Myšlenka založit tady park a zabydlet ho sochami vznikla v roce 1901. Přišel s ní hořický hudební spolek Dalibor. Proto místo dostalo název Smetanovy sady.

Jako první se v roce 1889 objevil návrh postavit pomník hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi. A o pět let později vznikla myšlenka na založení Smetanových sadů a jejich zabydlení dalšími pomníky slavných Hořičanů a dalších významných osobností českého národa.

Největší zásluhy na pokračování v tomto díle patří učiteli Janu Kyselovi, příteli řady významných výtvarníků a nadšenému obdivovateli jejich děl. Sochy, které postupně vznikaly, jsou z místního pískovce. Výjimkou je pomník Antonína Dvořákovi, který je z mramoru.

V únoru roku 1900 byla vypsána veřejná soutěž na návrh Smetanových sadů, z níž byl k realizaci vybrán návrh Aloise Arnolda, zahradníka arcivévody Františka na Konopišti. V létě 1903 se nově založené sady staly dějištěm slavné Hospodářské, průmyslové a umělecké výstavy českého severovýchodu.

O správné umístění soch v parku s pozoruhodnými dřevinami se zasloužil architekt Václav Weinzettl, který pečlivě a trpělivě vybíral jednotlivá místa. Pozoruhodný je fakt, že některá z děl byla vůbec první sochařskou poctou významným osobnostem – Antonínu Dvořákovi, Bedřichu Smetanovi, Mikuláši Alšovi nebo dokonce i Jánošíkovi.

Socha Jánošíka podle modelu Franty Úprky

Svatba v hořickém chrámu

Hlavní vstup do Smetanových sadů od hořické sokolovny jistě nepřehlédnete. Do pískovcové brány budete vstupovat pod přísným dohledem kamenných orlů z hořické dílny Adolfa Poláka. V areálu parku pak objevíte deset soch, další tři v jeho těsné blízkosti.

Kdybychom je ale teď všechny odtajnili, připravili bychom vás o napínavé objevování. Tak alespoň připomeneme hořické historické souvislosti ve vztahu k Bedřichu Smetanovi. Zvláštní výbor spolku Dalibor se totiž v roce 1901 rozhodl vzdát stavbou pomníku hold skladateli, jehož rodiče z Hořicka pocházeli a v roce 1820 byli ve zdejším chrámu Narození Panny Marie oddáni.

Do sadů shlíží i první socha Bedřicha Smetany v Čechách a na světě. Autorem je Mořic Černil

Porota tehdy z šesti návrhů na pomník vybrala ten, který připravil sochař a učitel hořické kamenosochařské školy Mořic Černil. Smetanovo poprsí je v životní velikosti, dole jej doplňuje sousoší Jeníka a Mařenky z opery Prodaná nevěsta.

Pozornost malých i velkých návštěvníků Smetanových sadů dlouhodobě poutá jedna z nejslavnějších hořických soch, Krakonoš z roku 1908 podle návrhu sochaře Ladislava Šalouna. Její zrod je spojen s pohádkou o Krakonošovi a záchraně dětí Jeníka a Andělky. Vzezření a proporcionalita tohoto sousoší i dnes vzbuzuje v divákovi velké emoce.

Šalounova Andělka a Jeníček na Krakonošově (Rýbrcoulově) dlani

Při příležitosti stého výročí založení sadů došlo v roce 2002 k postupné obnově a úpravě zeleně. Kromě běžných parkových dřevin tady rostou i šácholan hvězdokvětý, zimostráz vždyzelený nebo liliovník tulipánokvětý.

Smetanovy sady jsou přístupné po celý rok, z hořického náměstí Jiřího z Poděbrad se k nim pohodlně dostanete pěšky po červené turistické značce. Auto můžete v blízkosti zaparkovat buď na vrchu Gothard nebo u Sportovních zařízení města Hořic.

Spustit audio