Sochu, keltské opevnění i kostely nabízí Češovská stezka na Jičínsku

9. prosinec 2015
Dřevěný kostel sv. Václava

Naučná stezka, která vede mezi Češovem a Vysokým Veselí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji je dlouhá přibližně dvacet kilometrů. Pozoruhodná je tím, že zahrnuje zároveň přírodní zajímavosti, památky i historická místa. Cestou tak můžete potkat památnou lípu, kostely, ale třeba i keltské sídliště.

Češovskou naučnou stezku tvoří v podstatě uzavřený okruh. Začít tak můžete třeba hned v Češově na návsi, kde stojí zvonice, pískovcová socha sv. Václava a také socha Jana Sladkého Koziny. Ty jsou v celém Česku prý jen dvě – v Češově a pak v Kozinově rodišti na Domažlicku. Proč ta druhá stojí zrovna v Češově, se už nejspíš nedozvíme. Naši předkové si na chodského hrdinu vzpomněli, když chtěli vzdát hold hrdinům padlým za svobodu.

Pokud si z češovsko-veselského okruhu uděláte malou odbočku a vydáte se k lesu, objevíte jedno z nejzachovalejších a největších starověkých hradišť v České republice. Češovské valy jsou mohutné a rozlehlé. V některých místech se tyčí do výšky až sedmi metrů. Jejich celková rozloha činí 53 hektarů.

Zvonice Češov

Podle zdejších nálezů vzniklo sídliště pravděpodobně už v době kamenné, v tak zvaném haštalském období, další část byla postavena nejspíš ve středověku. Za zmínku stojí i pomník v severní bráně valů, který má připomínat osobnost místního myslivce Tomáše Svobody, který položil svůj život v době rekatolizace a dočteme se o něm i v díle Aloise Jiráska Temno.

Dřevěný kostel a zvonice v Kozojedech

Další zastávkou může být kostel sv. Václava v Kozojedech. Nevelký kostelík s hřbitovem je směsicí několika slohů. Ve skutečnosti je celodřevěný, což ale omítka poněkud tají. Pouze západní stěna, která stále ještě čeká na rekonstrukci, dává tušit dřevěné trámy.

Kostel ve Velešicích s památnou lípou

Původně gotický kostel se šindelovou střechou byl v době Jana Žižky pobořen a následně pak několikrát opravován. Díky tomu vzal za své gotický sloh s typickými vysokými okny. Celodřevěná je i polygonální zvonice v rohu hřbitova.

Pokračujeme-li po naučné stezce dál, mineme několik pomníků a památných soch. Přečteme si pověsti o ohnivém psu a místní „čachtické paní“ a poté dorazíme do Velešic. Ve Sběři stezka odbočuje po mostku přes Cidlinu doleva a stoupá ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, významné stavbě české lidové pozdní renesance se vzácným kamenickým dekorem. Kostel byl postaven již před rokem 1355. Uvnitř se nacházejí staré pískovcové a mramorové náhrobky.

Pozoruhodné jsou i dvě památné lípy na prostranství před kostelem. Stáří větší z nich se odhaduje na 400 let. Tato Velešická lípa získala i ocenění v anketě o nejkrásnější strom. Je velmi zachovalá a pod její mohutnou korunou prý sedávala i operní pěvkyně Věkoslava Blažková Ressová.

Putování naučnou stezkou můžete zakončit v městečku Vysoké Veselí, kde kromě náměstí a další řady soch a památek lidového sochařství, najdete další půvabnou stavbu - barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského.