Spisovatelka Marie Formáčková: Ticho jsem nikdy nezažila, bolí mě z něj uši, proto píšu u televize

Na kontě má třináct knížek s herečkou Helenou Růžičkovou, osm knih se Zitou Kabátovou, sedm s bavičem Petrem Novotným a spoustu dalších publikací. „Zitu Kabátovou jsem poznala, když jí bylo 94, takže jsem s ní prožila už jen šest let života. S Petrem Novotným to byly spíš kuchařky, jen jedna je životopisná, ale s Helenou Růžičkovou to byla velká kapitola mého života,“ upřesňuje spisovatelka.

Helena Růžičková jí změnila život. „Tehdy jsem knížky nepsala a vůbec mě to nenapadlo. Já v této době byla ráda, že jsem dala dohromady rozhovor.“ Pracovala pro časopis Vlasta ve společenské rubrice a s Helenou Růžičkovou měla dělat svůj první rozhovor vůbec. „To akorát hrála Droběnu v Popelce a já před ní měla strašnou trému. Možná proto si mě oblíbila a kamarádily jsme se. Jednou přišla s tím, že musím jít na volnou nohu a psát knihy, že v kávové sedlině viděla zlaté prase. Já jsem sice k těm věšteckým věcem skeptická, ale já fakt šla.“

Píše na objednávku a práce má dost. „Nevím, jak se to poštěstilo. Kdo si mě objedná, toho napíšu.“ Ale ne každý stojí o biografii. „Kdysi jsem požádala profesora Švejcara, kterému bylo 99 let. „On mi v těchto letech řekl, že je ještě čas,“ usmívá se spisovatelka. „Tak pak už jsme to nenapsali.“ 

Ticho nesnáším

Píše každý den, málokdy vynechá. „Jsem noční pták, tak k počítači zasednu až kolem deváté večer. A ještě nesnáším ticho, mám k tomu puštěnou televizi. Já jsem ticho vlastně nikdy nezažila, neznám ho. Mě z něj bolí uši. Možná je to tím, že jsem měla starší bratry a ti mě nenechali v klidu,“ uvažuje spisovatelka. Je pro ni lepší dělat věci v předstihu. „Táta byl voják a něco pak dohánět by mě velmi stresovalo.“

Marie Formáčková kromě psaní vystupuje v divadelním představení Neočekávaný dýchánek, kam si s Petrem Jančaříkem zvou hosty. „Já netrpím trémou, na jevišti jsem ráda, ale vede to Petr a já jen sem tam něco podotknu. Nepotřebuju být ta hlavní osoba, vyhovuje mi role v pozadí. Všichni se pak chtějí fotit s hosty a já už si v pohodě odcupitám do šatny. Já je na tom jevišti vlastně jen tak doprovázím,“ říká skromně.

Proč ještě není životopis o ní? Dala jí Helena Růžičková nějaké věštecké rady? Jak vzpomíná na setkání s Gustou Fučíkovou? Poslechněte si v rozhovoru.