Splnili si sen o rozhledně. Nedaleko hradu Bítova na Znojemsku vyrostl celý areál jménem Rumburak
Nebýt snílků a vizionářů, lidstvo by bylo chudší o řadu vynálezů, uměleckých děl a třeba i cest k nebesům. O tom, být blíž k oblakům snila také Vlaďka Pysková se svou rodinou, která pochází z Třebíče. Toužila po tom postavit si rozhlednu. Jenomže úřady v dané lokalitě takovou stavbu nepovolily. A tak nezbývalo, než se poohlédnout jinde. Volba nakonec padla na vyvýšené místo nedaleko Vranovské přehrady na Znojemsku.
Z původně malé stavby, která byla dříve stodolou, chtěla Vlaďka Pysková vybudovat místo, kde se výletníci zastaví na párek v rohlíku a nějaké to tekuté osvěžení. Situace byla ale příznivá i pro její vysněnou rozhlednu, a tak netrvalo dlouho a vyrostla třicet metrů vysoká stavba, která je vidět z dalekého okolí.
Ochoz rozhledny se nachází v nadmořské výšce 500 metrů a díky tomu, že vyčnívá nad okolní kopce i lesy, nabízí pohled do širokého okolí. Jižním směrem uvidíte zříceninu hradu Cornštejna, Vranovskou přehradu, a když vám bude přát počasí, tak i vrcholky Alp. Západním směrem pak leží hrad Bítov. Ten je ale za lesem a za kopcem. Nicméně i tak je možné ho zahlédnout. Musíte ale na rozhlednu vyrazit v zimním období, kdy stromy ještě nemají listy.
Postavili rozhlednu a začali jim tam chodit lidi
Pyskovi hledali pro svůj sen nějaké klidné místo, což příroda v okolí Vranovské přehrady rozhodně nabízí. Souhrou různých okolností ale jejich pozemek přiléhá k jediné přístupové cestě k hradu Bítovu. Zájem výletníků tak na sebe nenechal dlouho čekat. A z původně malého rodinného podniku s rozhlednou se stal i díky dotacím od kraje víceúčelový areál. Vyrostla nejen rozhledna a restaurace, ale také ubytovací zařízení, tenisové kurty a bazén.
A aby toho nebylo málo, usadili se hned vedle parkoviště dva obrovští betonoví krkavci. Přesněji řečeno, usadil je tam umělecký sochař Michal Olšiak ze Žďáru nad Sázavou. Pyskovi si totiž krkavce oblíbili a stali se jejich chovateli. V současnosti mají už třetího krkavce v pořadí, který se jmenuje jak jinak než Rumburak. Stejně jako celý areál a rozhledna.
S živým Rumburakem se tak můžete potkat tváří v tvář v zadní části areálu, v jeho voliéře. Rozhodně ale buďte opatrní. Rumburak je sice velmi hravý a chytrý pták, ostatně krkavec patří mezi nejinteligentnější zástupce zvířecí říše, zároveň má ale velkou sílu v zobáku a jeho sevření bývá dosti bolestivé. Malé děti by tak měly jeho krásu raději obdivovat z uctivé vzdálenosti a pod dohledem dospělých.
Na rozhlednu prakticky kdykoli
Areál Rumburak je v provozu po celý rok. Tedy s výjimkou ledna a února, kdy funguje ve velmi omezeném režimu. Nicméně i během těchto dvou měsíců mohou jednotliví návštěvníci požádat o vstup na rozhlednu v přilehlé restauraci. Jinak během letní sezóny je v plném provozu pokladna i se suvenýry přímo u vstupu do rozhledny.
Schodiště pro výstup je velmi pohodlné, šest či sedm schodů střídá podesta, a tak i méně zdatní turisté či senioři nemají s výstupem na vrchol větší problémy. Budete-li mít cestu na hrad Bítov, rozhlednu Rumburak určitě neminete. A jen málokdo nevyužije příležitosti prohlédnout si okolí Vranovské přehrady z ptačí perspektivy. V tomto případě tedy z té krkavčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
