Šumavský Boubínský prales ukrývá až 400 let staré stromy
Boubínský prales je unikátní přírodní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dřív byl prales vlastně všude, ale člověk lesy postupně kácel a znovu osazoval a z původních evropských pralesů, které nebyly dotčeny lidskou činností, tak zbyly jen ostrůvky. Dnes jsou chráněny přísnými zákony.
Boubínský prales, který se nachází v nadmořské výšce 920 až 1110 metrů, byl vyhlášen přírodní rezervací už v roce 1858. Rezervace zde byla zřízena na popud lesníka Josefa Johna a během let se postupně rozrostla z původních 47 hektarů na současných 685 hektarů.
Světově známý prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín nedaleko Vimperka. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené především bukem a smrkem, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu.
Nejvyšší boubínský smrk měřil téměř šedesát metrů
Nejstarší smrky a sporadicky i jedle jsou staré 300 až 400 let. Prastaré stromy ční vysoko nad hustou korunovou klenbu tvořenou převážně bukem a udivují nejen svými rozměry, ale i zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk zvaný Král smrků, který padl 4. prosince 1970, měl obvod kmene 508 centimetrů, výšku 57,2 metru a objem téměř 30 kubických metrů.
Vedle tohoto velikána upoutají turisty i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech.
Oblast boubínské rezervace patří k nejnavštěvovanějším částem Šumavy. Odhaduje se, že ji každý rok navštíví okolo 100 tisíc turistů, z toho asi třicet procent cizinců.
Přírodní rezervace je navštěvována převážně z oblasti Kubovy Hutě, kde začíná modrá turistická značka vedoucí přes Basumské louky, na Srní vrch, Boubínský prales, na křižovatku na Křížkách, přes Boubínské jezírko, Amortovku a přes Lom před Soví skálou, kde oblast rezervace opouští a míří do obce Zátoň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vydržet by mohl dalších 100 let. Železniční most pod Vyšehradem je možné opravit, shodli se odborníci
-
Česko bude mít čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. ČEZ ji vybuduje na Orlické přehradě
-
‚Potkali jsme se za tmy a v rouškách.‘ Scheinherr u soudu k Dozimetru popsal tajné schůzky s policistou
-
OSN za NATO? Taktika ‚kapesního Klause‘, tvrdí komentátor. Bez něj by se prý Babiš s Pavlem dohodli









