Šumavský Javorník se na okamžik stal nejvyšší horou Čech

Pro svůj záměr získal Klostermann na počátku 20. století řadu svých přátel, mimo jiné knížete Schwarzenberga, šumavského buditele Josefa Šafhausera nebo poslance Antonína Zeithammera. 26. července 1914 svolal schůzi, aby se dojednaly poslední podrobnosti k započetí stavby dřevěné rozhledny.

O dva dny později byl ale zveřejněn známý manifest císaře Františka Josefa Mým národům, ohlašující začátek první světové války. Nastalá mobilizace zmařila jakékoli stavební práce a Karel Klostermann, který zemřel o devět let později, se rozhledny na Javorníku nedočkal.

Jestliže první světová válka zmařila stavbu, tak druhá světová válka ji naopak iniciovala. Ve třicátých letech, kdy na Šumavě rostlo národnostní napětí mezi Čechy a Němci, oprášil ideu rozhledny na Javorníku český nacionální spolek Národní jednota pošumavská. Ve spolupráci s Klubem českých turistů v Sušici uspořádal sbírkovou akci, která vynesla téměř čtyři tisíce korun.

Po revoluci byla rozhledna o kousek nastavena

Původní projekt dřevěné rozhledny s chatkou byl z důvodů bezpečnosti a trvanlivosti stavby změněn na projekt rozhledny kamenné. 21. června 1938 se započalo s výkopem základů ve skále. Už šedesát osm dní od zahájení stavby, 28. srpna 1938, se rozhledna slavnostně zpřístupnila.

Výhled z rozhledny|foto: Filip Černý

Pár dní nato došlo k odtržení Sudet. Šumava se prakticky celá ocitla v Německu, až na Javorník a jeho okolí, které bylo obydleno Čechy. A protože všechny vyšší hory se prakticky přes noc ocitly za hranicemi, stal se Javorník se svými 1 066 metry nad mořem jednou z nejvyšších hor u nás, po odtržení Slovenska pak nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava vůbec.

V sedmdesátých letech minulého století vyrostly stromy v okolí rozhledny do takové výšky, že zastínily rozhled. Proto byla v letech 2002 až 2003 rozhledna o několik pater zvýšena. V současnosti se tak z jejího horního ochozu nabízí stejně impozantní výhled jako v dobách její největší slávy.

Klostermannova rozhledna na Javorníku je otevřená celoročně, mimo sezónu ovšem jen o víkendech. Vede k ní pohodlná cesta, na vrcholku se kříží žlutá turistická značka trasy Rábí – Stachy s modře značenou Klostermannovou stezkou z Kašperských Hor do Volyně.