Symbolem beskydského vrchu Radhoště je socha boha Radegasta. Stojí na něm už devadesát let

26. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Radegasta na beskydských Pustevnách

Zvířecí výraz v obličeji, na hlavě býčí maska a na nohou valašské krpce. Socha Radegasta, slovanského pohanského boha Slunce, hojnosti a úrody je jedním z nezaměnitelných symbolů vrchu Radhoště v Beskydech ve Zlínském kraji. Stojí přesně v polovině cesty z Pusteven na Radhošť v nadmořské výšce 1 105 metrů.

Radegast byl pohanským bohem uctívaným především slovanskými kmeny z Pobaltí. Jak se však jeho kult dostal až na Radhošť, není známo.

Původní Radegastova obří socha byla údajně vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli kromě zvířat obětováni snad i lidé. Věrozvěsti Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit. Pohanským kněžím se však sochu podařilo zachránit a ukrýt ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni, kde možná leží dodnes.

Cyril a Metoděj

Socha Radegasta, jak ji známe dnes, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Na svém díle začal pracovat už v roce 1924. Je známo, že už v Americe, kde v té době působil, vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si v Praze najal ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Poláškova socha Radegasta vyrobená z betonu a kameninové drti byla na vrchol Radhoště umístěna v roce 1931, slavnostně byla odhalena 5. července. Originální sochu měřící tři metry a dvacet centimetrů a vážící téměř jeden a půl tuny financovali američtí krajani, kteří ji věnovali své rodné vlasti. Socha je záměrně postavena zády k příchozím.

„Tehdy s instalací sochy pomáhala vojenská posádka, tuším z Místku. Byla bouřka a jeden z těch vojáků zahynul. A lidé říkali: Ano, Radegast si přinesl lidskou oběť,“ říká předseda Matice Radhošťské Drahomír Strnadel.

Socha boha Radegasta

Restaurování a přesun

Materiál, ze kterého byla socha vyrobena, ale poměrně špatně snášela drsné klimatické podmínky, které na Radhošti panují. Sochu bylo proto nutné v roce 1980 rozebrat a restaurovat, pod vedením olomouckého sochaře Karla Hořínka. Socha byla na své původní místo vrácena 11. června 1982.

I přes nákladnou opravu se socha Radegasta dál drolila. A tak byla roku 1996 z Radhoště odvezena a po dalším zrestaurování umístěna ve vstupní hale frenštátské radnice. Na úbočí Radhoště se pak Radegast vrátil coby kopie 4. července 1998.

Replika sochy byla za finančního přispění nošovického pivovaru, který má sochu Radegasta ve svém logu, vytesaná ze žuly. Ta totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou.

Spustit audio