T. G. M. a Svatá země
V Národním muzeu je otevřena nová putovní výstava Masaryk a Svatá země. Při příležitosti svátku Chanuka pořádá Židovské muzeum tvořivé dílny pro děti. A připomeneme 150 let od vydání tzv. prosincové ústavy.
Když před osmdesáti lety zemřel prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v řadě synagog za něj Židé pronášeli zvláštní modlitbu a jedno z hlavních náměstí v Tel Avivu bylo pojmenováno na jeho počest. Čím byl a dodnes je Masaryk pro Židy tak významný, připomíná nová putovní výstava Masaryk a Svatá země. Na její vernisáži v Nové budově Národního muzea v Praze natáčela Jana Šustová.
Proč se o svátku světel, svátku Chanuka, jedí koblihy a bramboráky? Kolik ramen má chanukový svícen? A co to je drejdl? To vše se dozvěděly děti v tvořivé dílně lvíčka Arje, kterou pravidelně pořádá Židovské muzeum v Praze. Natáčela tam Jana Slavíková.
V těchto dnech si připomínáme 150 let od vydání tzv. prosincové ústavy. Ta v roce 1867 udělila občanům Rakouska-Uherska, tedy i obyvatelům Českých zemí, Listinu základních práv. Díky ní získali rovná občanská práva všichni, bez ohledu na původ a náboženství, tedy i Židé. O prosincové ústavě hovořila s historikem Ivem Cermanem Leona Matušková.
Nedělní magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
