Tajemný svět kamenů a minerálů uvidíte v Ostravě Porubě. Expozici doplňuje kostra Tyranosaura
Tisíce kamenů a minerálů z mnoha koutů světa, ale také zkameněliny, lebky, paleoart či model kostry Tyranosaura rexe. To všechno na vás čeká v Geologickém pavilonu profesora Františka Pošepného v Ostravě. Ten je součástí Vysoké školy báňské, Technické univerzity. Rozsáhlé mineralogické, petrografické, paleontologické a geologické sbírky slouží jako výukové pracoviště pro studenty, ale na prohlídku může i veřejnost.
František Pošepný, jehož jméno geologický pavilon nese, byl zakladatelem světové ložiskové geologie. Působil ve druhé polovině 19. století ve středočeské Příbrami, na škole později pojmenované jako Vysoká škola báňská. A právě odtud pochází základ sbírek, které se po 2. světové válce přestěhovaly spolu s celou školou do Ostravy. Po letech, kdy byly exponáty porůznu rozmístěny po chodbách či skladištích, byla v roce 1989 konečně dokončena nová budova, nesoucí už název Geologický pavilon.
I když nejste přímo fanoušek „šutrů“, bude se vám v pavilonu opravdu líbit. Běžní návštěvníci se nejčastěji zastavují u bohaté sbírky různě barevných minerálů. Obdivovat mohou také obrazy paleoartu, které pro tuto instituci vytváří malíř Petr Modlitba. V jeho obrazech ožívají tvorové z pravěku. Jejich otisky či zkameněliny si pak můžete prohlédnout hned pod obrazy ve výstavních vitrínách.
Nedávno do Geologického pavilonu doputoval složený v krabicích model kostry Tyranosaura rexe. Z třetího patra teď majestátně shlíží na všechny expozice a především do pavilonu láká nejmenší návštěvníky.
Další informace o ostravském Geologickém pavilonu profesora Františka Pošepného, včetně otevírací doby, Univerzitě 3. věku i dalších akcích, najdete na webových stránkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
