Třeboňské divadlo založili naši furianti. Jde o nejhonosnější amatérskou scénu u nás
Městské divadlo v jihočeské Třeboni vzniklo v roce 1833 a záhy se stalo scénou, na které se střídali domácí ochotníci s kočujícími hereckými společnostmi. Nechyběla mezi nimi ani společnost, jejímž členem byl známý autor divadelních her a herec v jedné osobě, Josef Kajetán Tyl.
Poprvé zde hrál v roce 1852 a na prkna třeboňského jeviště se vrátil ještě o čtyři roky později. To už byl na smrt nemocný a během posledního představení se zhroutil vysílením přímo na jevišti. Obecenstvo tleskalo v domnění, že jde o mistrovský herecký výkon a netušilo, že zhroucení bylo skutečné. Tehdy se těžce nemocného Tyla ujal městský ranhojič Ludvík Frosch, známý svou lidumilností. Tyl se zotavil a Třeboň opustil. Ovšem zanedlouho, 11. července 1856, zemřel během pobytu v Plzni.
Dnes nese třeboňské městské divadlo Tylovo jméno. Vystupují v něm nadále ochotníci i ansámbly z celé republiky. A každé pondělí se v něm konají prohlídky pro turisty.
V Třeboni se divadlo hrálo odjakživa. Představení se odehrávala buď na zámku, nebo v klášteře, nejstarší zprávy o divadelním programu pocházejí z poloviny 16. století. Ovšem v roce 1822 došlo po jednom z představení k rozkolu mezi zámeckými ochotníky a právovárečnými měšťany o výtěžek z představení. Neshoda vedla třeboňské měšťany k rozhodnutí postavit si vlastní divadelní budovu.
K tomu byl vybrán prostor sladovny bývalého pivovaru, ze kterého po požáru roku 1781 zůstaly jen ruiny. V roce 1832 bylo na spáleništi započato se stavbou nového divadla a už za rok se v něm poprvé hrálo. Divadlo v Třeboni bylo natolik populární, že se o necelých 40 let později právováreční měšťané zadlužili a nechali interiéry kulturního stánku upravit do podoby, která se jen s drobnými úpravami zachovala dodnes.
Pozoruhodná divadelní budova je stále v provozu, v suterénu funguje i moderní kino, vedle hlavního sálu se nachází malá scéna, která slouží především loutkovým představením. Každé pondělí je možné se do Divadla J. K. Tyla podívat s průvodkyní na exkurzi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO
-
Slovenská koalice by se ráda zbavila ‚neřízené střely‘ Danka. Všem by vyhovovalo, kdyby odešel do Bruselu
-
Reklama lidovců na takzvaném dezinfowebu? Zadání inzerce bylo jiné, šlo o chybu, hájí se strana
-
Ukrajina má právo používat Británií dodávané zbraně i k úderům na Rusko, řekl ministr zahraničí Cameron