U Kamenné na Vysočině najdete v lese kolomazné kameny a sluneční hodiny sloužící kameníkům
Mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím na Vysočině je oblast bohatá na horninu jménem žulosyenit. Mimi jiné z něj byla postavena i bazilika svatého Prokopa v Třebíči, která je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Velké balvany této horniny jsou ve volné přírodě vidět na lukách, v lesích i u cest. Mnohé z nich přitom lidé v minulosti využívali nejen na výtvarné umění a architekturu, ale i ke své každodenní práci.
U obce Kamenná je dodnes velký lom. Kámen tam chodili lámat už předci současných obyvatel. Žulosyenitové balvany využívali například při vaření maziva pro své dřevěné vozy. Některé kameny upravovali, jiné, které měly přírodní prolákliny, využili v jejich původní podobě.
„Na kámen se naskládaly smolné pařezy, mršiny a všechno se to utěsnilo mechem,“ popisuje Václav Prchal z třebíčské destinační agentury. Kolomaz vznikala nedokonalým hořením a stékala otvorem vykutaným uprostřed kamene nebo přirozenou drážkou do přistavené nádoby. „A protože výroba kolomazi nebyla úplně voňavá záležitost, vyráběla se daleko od vesnice,“ dodává.
Na kraji borového lesa nad Kamennou stojí i zajímavé sluneční hodiny. Uprostřed balvanu je otvor na vložení tyčky nebo klacíku, kolem je malý kroužek se dvěma zářezy. „Kameníci museli mít přehled, kolik je hodin. Když klacík vrhal stín na jednu drážku, bylo poledne. Když zastínil druhou drážku, byly čtyři hodiny odpoledne a kameníkům končila pracovní doba,“ vysvětluje Václav Prchal.
Spousta balvanů okolo Kamenné je také opředená pověstmi, například o čertech. A kámen spolu se železem využili i členové místního spolku Kameňáci k vytvoření zvoničky a stezky pohanského roku. Na ní narazíte na plastiky jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
