U Strmilova stojí mezník, který kdysi vytyčoval hranice mezi Čechy a Moravou
Víte, kde hledat zemskou hranici mezi Čechy a Moravou? Denně ji překračují tisíce lidí a ani o tom nevědí. Jeden starý hraniční kámen, vytyčující linii mezi Českým královstvím a Moravským markrabstvím stojí dodnes u obce Strmilov v okrese Jindřichův Hradec na jihu Čech.
Dnešní území České republiky po staletí protínaly zemské hranice Čech a Moravy. Ve většině historických období to byla pro pocestné jen formální čára na mapách. Někdy se ale jednalo o skutečné mocenské rozhraní.
Teprve komunistická moc, která budovala novou, beztřídní společnost, staré hranice zrušila. A ani po sametové revoluci se obyvatelé české kotliny neodhodlali staré hranice obnovit a rozdělili republiku do novodobých krajů. Přesto v krajině po historické hranici zůstala řada stop.
Jeden kamenný mezník byste našli na Jindřichohradecku nedaleko Dačic. Má tvar trojbokého jehlanu a stojí u silnice číslo 23, v úseku Strmilov - Jilem, na hranici katastrálních území Strmilov a Horní Meziříčko.
Starý hraniční kámen pochází z roku 1801. Vznikl na příkaz hraběte Leopolda Podstatzkého Liechtensteina, pána na Telči. Oprav se dočkal v letech 1896, 1902, 1998 a naposledy 2006. Je výjimečný svým zachovalým stavem a zejména pak svým německým nápisem. Podobné kameny s německými nápisy se důsledně rozbíjely v letech 1919 a 1945, obvykle bez ohledu na jejich historickou hodnotu. Důvod, proč zrovna tento kámen zůstal ušetřen, není přesně znám.
Další hraniční kámen, i když zdaleka ne tak propracovaný, stával nedaleko u silnice Strmilov - Česká Olešná, rovněž na hranici katastrů. Ten byl ale v roce 1987 nebo 1988 vyvrácen a pohozen na hromadu balvanů ze zničených mezí coby vedlejších produktů rekultivace.
Dodnes stojící hraniční kámen mezi Strmilovem a Jilmem lze dobře vidět ze silnice. Pokud pojedete směrem ke Strmilovu, můžete zaparkovat na odbočce na polní cestu asi 100 metrů za kamenem. Odtamtud se dá projít ke kamennému mezníku po okraji přilehlého pole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
ONLINE: Ukrajina stáhla z boje americké tanky Abrams. Proti ‚dronům-zabijákům‘ nemají šanci