Úterní Noční linka: Vánoční cukroví voní i vzpomínkami

10. prosinec 2019

Jaké vzpomínky se vám vybaví, když se řekne pečení vánočního cukroví? Kdo učil péci vás? Pomáhali jste jako malé děti s vykrajováním mamince, nebo babičce? A jaké bylo vaše první samostatné pečení cukroví? Dáváte přednost domácímu, nebo koupenému? A co vy, pánové? Vyžadujete, aby bylo napečeno? 

Vánoční cukroví patří v Česku k adventu stejně neodmyslitelně jako pohádky v televizi. Někde zavoní domácí, jinde se na talíři objeví kupované. Většinou ale stále platí, že pýchou každé hospodyňky je pestrý výběr cukroví, které sama napekla. V našich kuchyních nejvíc bodují vanilkové rohlíčky, linecké, perníčky, pracny a vosí hnízda. Mít napečeno deset druhů cukroví je takový český průměr. Vánoce ale přece nejsou soutěžním kláním o největší počet druhů cukroví. Někteří pečou jen jeden druh, a o to víc si na tom dají záležet. Důležité je hlavně to, aby cukroví chutnalo vám i vašim nejbližším a abyste je užili v pohodě, nikoliv ve stresu.
Pečení vánočního cukroví má ale i další rozměr, než jen chuťový, vzpomínací. Určitě se vám opět vybaví chvíle vašeho dětství, kdy se kuchyně rozvoněla cukrovím od maminky, nebo od babičky, kdy jste jako malé děti zkoušeli vykrajovat své první kousky, nebo kdy jste jako už dospělí spálili svůj první plech, nebo učili vykrajovat své děti.

autor: zos
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.