Utzův betlém v Olešnici udivuje unikátní mechanikou. Jeho postavy se pohybují zcela přirozeně
Betlémské figurky napodobující skutečný pohyb. To můžete vidět jen v Utzově mechanickém betlému v Olešnici v Orlických horách v Královéhradeckém kraji. V prvním patře zdejšího obecního úřadu na vás čeká unikátní dílo, které kvůli předčasnému skonu Josefa Utze zůstalo bohužel nedokončené. I tak ale autor udivuje svou mechanickou řemeslnou dokonalostí.
V prvním patře domu s tkalcovnou, kde v Horní Olešnici v Orlických horách žil v letech 1896 až 1944 Josef Utz, vznikl unikátní betlém o půdorysu přibližně pět krát dva metry. Dílo dnes udivuje mechanikou přirozeného pohybu betlémských figur. Josef Utz hledal v čase hospodářské krize únik z neveselé doby a začal spřádat plány na sestavení velkého mechanického betlému.
Autorovi pomohly zkušenosti z práce s tkalcovskými stavy poháněnými elektrickým motorem. Na nejmodernějším zařízení široko daleko totiž pracoval ještě dřív, než dosáhl zletilosti. Když tkalcování příliš nevynášelo a manželství s Marií rozenou Matějovou zůstávalo bezdětné, pustil se do díla, které je dnes raritou.
Tvořil v prvním patře svého domu, v místnosti vybavené transmisí. A protože měl smysl pro detail, rozhodl se, že jeho figurky nepojedou strnule po páse ani nebudou trhaně znázorňovat svá poselství. Chtěl, aby skutečně napodobovaly lidský nebo zvířecí pohyb. A to se mu nadmíru povedlo.
Dokonalá iluze průvodu k Ježíškovi
O inspiraci neměl Josef Utz nouzi. V Olešnici tvořili další betlémáři, z dětství si pamatoval mechanický betlém, který byl v olešnickém mlýně u Černých, znal i Třebechovický betlém. Veškeré své nápady nosil ale jen v hlavě, proto se žádná dokumentace nedochovala.
Jeho figurky lidí i zvířat skutečně napodobují přirozený pohyb, pohybují končetinami i hlavou, přibližují se k sobě i vzdalují, reagují na sebe. Vytvářejí tak dokonalou iluzi příchodu k betlému, kde Ježíšek zatřepe nožičkami, posadí se a podívá na Pannu Marii. A i ona reaguje, stejně jako svatý Josef.
Autor navíc využil i mechanismus gramofonu a své dílo vybavil dvěma talíři s přenoskou, která střídavě přehrávala první a druhou desku s vánoční hudbou. Tato vychytávka zůstává ukryta v útrobách díla a kvůli náročnému přístupu a údržbě ji v Olešnici běžně nevyužívají.
Josefu Utzovi, který byl opravdovým mistrem svého oboru, nebylo souzeno, aby dílo dokončil. Náhle, uprostřed práce se stal obětí tragické nehody. V listopadu roku 1944 pracoval na cirkulárce, kde si chtěl pravděpodobně uříznout další díl kulis k betlému. Špalek, který se vymrštil, zasáhl Josefa do hlavy, a ten na následky zranění zemřel. Z díla, jenž zůstalo rozpracované a bohužel i nedostatečně chráněné, zmizely v dalších letech některé vozíčky a figurky. Dodnes se třeba nepodařilo najít Tři krále.
V roce 1967 nechala Růžena Vlčková, sestra Utzovy manželky Marie, betlém převézt do Okresního muzea v Rychnově nad Kněžnou a až po roce 1990 se jej podařilo vrátit zpátky do místa jeho vzniku, do Olešnice v Orlických horách. V letech 2013 až 2016 bylo dílo restaurováno Kamilem Andresem z Třebechovic.
Utzovým mechanickým betlémem se můžete pokochat v budově olešnického obecního úřadu po předchozí telefonické domluvě s pracovníkem místního infocentra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
