V Albrechticích nad Vltavou na jihu Čech můžete navštívit veselý hřbitov
Místa posledního odpočinku turisty obvykle moc nelákají. Ovšem pokud navštívíte jihočeské Albrechtice nad Vltavou, tamní hřbitov si rozhodně nesmíte nechat ujít. Žádné další jemu podobné pohřebiště u nás totiž nenajdete.
Kolem albrechtického kostela, který je zajímavý sám o sobě, se rozprostírá vesnický hřbitov zdobený jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy. Původcem myšlenky postavit zemřelým na ohradní zdi hřbitova pomníčky ve tvaru liché půlkruhové arkády nesené dvěma sloupy byl farář Vít Cíza. Za jeho působení v letech 1819 až 1854 vznikly téměř všechny kapličky.
První skupina tří kapliček byla postavena na jaře roku 1841. Tyto pomníky jsou zdobeny železnými křížky, obrazy patrona nebo patronky zemřelého. Podobné pomníky svým drahým chtěli postavit také Matěj Kubíček a ještě jeden chalupník. Jelikož se do trojice nikdo jiný nepřihlásil, postavil farář Cíza třetí pomník na svoje náklady pro jednoho lazara.
Jelikož se postavené pomníky líbily všem osadníkům, vznikla myšlenka vybudovat další kolem celého hřbitova. Za čtyři roky stálo kolem hřbitovní zdi 60 kapliček. Scházelo jich dvacet k tomu, aby byl hřbitov kapličkami obehnaný docela. To se nakonec podařilo a unikátní hřbitovní zeď tu dodnes stojí.
Poté se kapličky začaly stavět přímo na zdi kostela. Výjimku tvoří monumentální, architektonicky ztvárněný „památník“, věnovaný albrechtickým duchovním, charakteristicky umístěný k východní straně kostela. Je zhotoven z cihel a místo železného kříže má kříž zlacený. Vymalována je na něm večeře Páně a ve spodní části plochy je rozsáhlý čtyřicetiosmi řádkový nápis.
Od poloviny 19. století prošel albrechtický hřbitovní areál řadou úprav. Ty jeho původní vzhled značně poškodily a porušen byl také kompoziční rytmus trojic památníku na ohradní zdi. Také vzlínající vlhkost poznamenala malby Františka Mikule. Proto již v roce 1883 musela být řada památníků opravena akademickým malířem Václavem Šebelem z Písku. Nejrozsáhlejší renovační akce proběhla v letech 1931 až 1934, při které Tomáš Peterka a akademický malíř Josef Kousal z Prahy opravili či spíše znova vymalovali všechny kapličky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Závěry z úvěrových smluv: sokolové budou požadovat náhradu škody po bývalé starostce a jednateli
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Měli jsme se vás zastat, omluvili se slovenští umělci Čaputové. Ta si musela otřít slzy
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik