V Babiččině údolí v Ratibořicích ožívají příběhy Boženy Němcové. A doznívá Viktorčina ukolébavka

Samotný název „Babiččino“ údolí pochází už z roku 1878, kdy ho tak poprvé nazval smiřický lékař, spisovatel a novinář Otakar Jedlička. V roce 1952 byla pak zdejší oblast vyhlášena státní přírodní rezervací, později národní přírodní památkou. Při procházce romantickými zákoutími není těžké si představit, že tudy chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, Barunky Panklové a jejích sourozenců, komtesy Hortensie nebo bláznivé Viktorky.

8 fotografií

Naučná stezka vede úpským údolím. Od Panského hostince přes most náhonu se dostanete na rozcestí. V zorném úhlu přímo před sebou uvidíte slavné pískovcové sousoší babičky s dětmi od akademického sochaře Otto Gutfreunda. Představuje okamžik, kdy se děti se vracejí z návštěvy mlýna a při procházce hledají na nebi své hvězdy.

Odbočka od mostu přes náhon vpravo zve k návštěvě Rudrova, Ludrova nebo také Panského mlýna, který v roce 1773 vyženil dědeček Mančinky, postavy z Babičky. Mančinka byla v reálném životě starší kamarádkou malé Barunky Panklové. Za vodním náhonem v přilehlé budově Rudrova mlýna si můžete prohlédnout zrekonstruovaný vodní mandl, který je technickou památkou z 19. století.

Původně barokní, dnes empírový a klasicistní zámek v Ratibořicích u Babiččina údolí|foto:Vladislava Wildová,Český rozhlas

Od mostu cestou vlevo se po kamínky vysypané pěšině dostanete ke Starému bělidlu, kde podle knihy Boženy Němcové trávila Barunka své dětství. Při návštěvě interiéru roubenky se dozvíte, že ve skutečnosti to bylo trochu jinak: Panklovi žili v tak zvané ratejně dodnes existujícího hospodářského dvora u ratibořického zámku a roubené bělidlo bylo původně výminkem pro mlynáře. Druhá budova, prádelna, byla přistavena později a na loukách v okolí se skutečně bělilo prádlo. Němcová v chaloupce prožila v roce 1844 krásné prázdniny se svými ratolestmi a vlastní vzpomínky na dětství umístila právě do roubenky a jejího okolí.

Jen několik desítek metrů za Starým bělidlem se pak svým hukotem připomíná Viktorčin splav. Traduje se, že právě tady životem zkoušená a rozumu zbavená Viktorka hodila své děťátko do řeky Úpy a pak mu sem chodila zpívat ukolébavky. Další romantické zákoutí Babiččina údolí přitahuje návštěvníky, kteří se u splavu snaží zaslechnout víc než jen hukot zpěněné vody.