V Jeseníku si můžete zblízka prohlédnout a také nakrmit jeleny. Dostane se vám i odborného výkladu

28. říjen 2019

Pod Krásnou vyhlídkou v místní části Jeseníku zvané Dětřichov, asi čtyři kilometry od města, provozuje Alois Přibyl jelení farmu. Na pastvinách o rozloze 14 hektarů, na stráních s nízkou trávou, s remízkem a s výhledem na okolní kopce, tu chová na 150 jedinců jelení zvěře. Farmu založil s deseti kusy před devatenácti lety. Na nápad provozovat jelení safari pro veřejnost ho přivedl průvodce Priessnitzových lázní Jan Kratěna.

„Jak jezdím krmit, tak nejprve jsem s sebou bral pár známých, pak se to postupně rozrostlo a nakonec průvodce z lázní přišel s myšlenkou, že bychom sem mohli vozit ty lázeňské hosty. A tak se to rozvinulo až do této podoby. Loni nás navštívilo kolem pěti tisíc lidí. Největší zájem je samozřejmě o letních prázdninách. Ovšem když v zimě nenapadl sníh, tak aby se turisté zabavili, jezdili jsme i čtyřikrát denně,“ vzpomíná farmář.

Výprava začíná na parkovišti kousek od autobusové zastávky, v sezóně sem vozí hosty lázeňský vláček. Ze stanoviště vyjíždí vlečka s podélnými lavicemi, kterou táhne traktor do prudkého kopce. Po chvíli se otevře brána a za ní návštěvníky vítá ohař, opodál se pase kobyla s hříbětem.

Jeleni se pokaždé těší na hody

Za druhou branou už nás zpovzdálí vyhlíží početné stádo vysoké zvěře. „Je to západní varianta jelena evropského. Ten východoevropský žije třeba v Karpatech a Nízkých Tatrách na Slovensku. V minulosti byli tito velcí jeleni i tady, jejich paroží si můžeme prohlédnout třeba na zámku ve Velkých Losinách. Starost o jeleny není náročná, každé ráno sem přijedu s ovsem. Namačkat oves mi trvá devět minut, vysypaný ho mám za čtvrt hodiny,” dozvídáme se od farmáře.

Když se blížíme k cíli naší cesty, běží již zvěř po stranách vlečky a čeká, až traktor zastaví. Pak začnou hody. Laně prostrkují hlavy mezi zábradlím a nechají se i pohladit, jelenům v tom brání paroží a návštěvníci jsou navíc upozorněni, že jim na paroží nemají sahat. Děti z beden pod lavicemi vytahují pečivo a krmí zvířata podle instrukcí nejprve chlebem a poté rohlíky. Jeleni jsou, zdá se, nenasytní. Občas dostanou i jablko nebo kaštan.

Jelení farma v Jeseníku

Období říje už doznívá, upozorňuje nás na něj už pouze chování jednoho jelena, který ještě troubí, odhání samce a snaží se pářit se samicí. „Říje trvá někdy i dva měsíce. V této době jelen nepřijímá potravu a dokáže zhubnout i 35 kilo. Každý rok se bohužel najde nějaká oběť, letos to odnesly dvě laňky. Loni umřel nejkrásnější jelen, v souboji si zlomil čelist, takže zemřel hladem. Naopak v období růstu paroží, tedy v době od května zhruba do konce července je s nimi legrace. Když ten paroh je ještě v kůži, které se myslivecky říká líčí, je to něco úplně jiného. Jsou velice mazliví, nechají se hladit, děti si s nimi mohou hrát. Ale jakmile vytlučou, tedy zbaví se líčí, pak už s nimi taková sranda není, to už si člověk musí dávat pozor,“ říká Alois Přibyl.

Exkurze na farmě se skládá z projížďky na vlečce, krmení jelenů a přednášky o zvířatech. Návštěvníci se mohou hlásit celoročně, jednotlivě i ve skupinách. Důležité je, aby se naplnila vlečka, do které se vejde 25 až 30 pasažérů.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.