V Jiřinkovém sále v České Skalici ocenili krásu mladičké Boženy Němcové

Podzimní růže neboli jiřina byla v 19. století velmi oblíbenou květinou, a to nejen pro svou krásu, ale i pro snadné pěstování a šlechtění. Tomu se věnoval i vysloužilý farář František Hurdálek, který v sousedství skalické fary jiřiny pěstoval a nakonec založil i první Jiřinkový spolek v Čechách. Jeho členy byli českoskaličtí měšťané i lidé z Hradce Králové, například Václav Kliment Klicpera.

Na vzniku Jiřinkového sálu se podílel především Josef Steidler, postava, která vystupuje také v románu Babička. S tím se prý šlechtitel jiřin, výše zmíněný páter Hurdálek dohodl, že pro jeho spolek přistaví v sousední budově (dnešním Muzeu Boženy Němcové) sál. A tak se už na podzim 1837 ve sloupové síni pořádaly první Jiřinkové slavnosti a také ples, na kterém byla královnou zvolena právě Božena Němcová.

Tradice Jiřinkových slavností

Byla tak založena tradice každoročních Jiřinkových slavností, které se konaly vždy v září. Na výstavách jiřin se pěstitelé předháněli, kdo představí tu nejkrásnější. Slavnosti se v České Skalici konají dodnes a pěstitelé vybírají ze stovek odrůd tu nejkrásnější. Vítězka se stává symbolem slavností až do příštího roku. Během oslav jsou „podzimními růžemi“ vyzdobeny všechny místnosti muzea, Jiřinkový sál i sklepení a přilehlý Jiřinkový park.

Budova Muzea Boženy Němcové s Jiřinkovým sálem a parkem|foto: Jiřina Šmídová

Jiřinkových slavností se kdysi zúčastnil jako velmi mladý i hudební skladatel Bedřich Smetana a evidentně v něm zanechaly hlubokou vzpomínku, protože později složil Jiřinkovou polku. S jiřinami byl nakonec silně spojen i syn Boženy Němcové Karel, který se vyučil v nedalekém zahradnictví a pěstování jiřin se věnoval.