V Královském sále na Křivoklátě na vás dýchne majestátní atmosféra dávných státnických setkání

11. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrad Křivoklát

Středočeský hrad Křivoklát začal před rokem 1110 budovat král Vladislav I., ale skutečný význam získal až za Přemysla Otakara II., který z Křivoklátu udělal reprezentativní sídlo českých panovníků. Pro svá důležitá státnická setkání vybudoval na hradě Královský sál, který je po Vladislavském sále v Praze druhým největším gotickým sálem pravidelného tvaru u nás.

V Královském sále se kdysi podepisovaly důležité smlouvy a listiny, které ovlivnily celou naši historii. Vzácné hosty zde přijímal už Přemysl Otakar II., císař Karel IV. tu podepsal zakládací listinu Nového města pražského a jeho syn Václav IV. přivítal poselstvo anglického krále Richarda. Svého času měl Křivoklát dokonce větší význam než Pražský hrad.

Po požáru Pražského hradu roku 1316 se stal Křivoklát na čas útočištěm královny Elišky a jejích tří dětí. V roce 1319 nechal král Jan Lucemburský na Křivoklát převézt svého syna Karla IV. (tehdy se ještě jmenoval Václav), který tam v domácím vězení pobýval celé čtyři roky, než byl odvezen na výchovu do Francie. Po deseti letech se na Křivoklát vrátil už se svou první manželkou Blankou. Právě na Křivoklátě se jim narodil první potomek, dcera Markéta. Karel IV. zde pobýval velmi často až do doby než dostavěl hrad Karlštejn.

Křivoklátu se stal osudným velký požár

Poslední velké a zásadní úpravy hradu proběhly za krále Vladislava II. (1471–1516). Na Křivoklát zavítal poprvé v roce 1473 a právě jemu vděčí hrad za přestavbu ve slohu pozdní gotiky. Největší změny prodělal palác. Vysoká věž byla o patro zvýšena a přikryta novou střechou. Hradby byly zesíleny třemi baštami.

Královský sál na Křivoklátě

Za vlády Habsburků pozbyl Křivoklát zcela svého významu. Poslední majitelé, kteří hrad a celé Křivoklátsko začali obnovovat, byli Fürstenberkové. 18. srpna 1826 vypukl ale v bytě vrchního správce požár, který zničil celý hrad, zachráněn byl pouze Královský sál a kaple.

Hrad Křivoklát, pýcha českých panovníků a perla království, byl opět zničen, tentokrát nejvíce v celé své historii.

Fürstenberkové začali hrad postupně opravovat a k rekonstrukci přizvali tehdejší přední architekty, Josefa Mockera a posléze Humberta Walchear z Moltheimu. Vnitřní úprava byla dokončena až po roce 1952. Dnes je v prostorách hradu instalována obrazárna a muzeum. V jednotlivých sálech jsou pak umístěny další zajímavé expozice s unikátními historickými, převážně gotickými předměty.

Královský sál jako tichý svědek české minulosti

Torzo původního raně gotického vstupu ze 13. století

Královský sál má rozměry dvacet osm krát osm metrů. Impozantní je i jeho výška – osm a půl metru. Naneštěstí Fürstenberkové provedli v polovině 18. století do historického sálu velmi nešťastný zásah. Přestavbou rozdělili vysoké prostory na dvě patra. Dnes má ale Královský sál opět svoji původní podobu.

Zajímavé je i samotné rozvržení sálu, který svědčí o praktičnosti Přemysla Otakara II. Replika královského trůnu dnes stojí v místech, kde s největší pravděpodobností panovník během slavností skutečně sedával. Na zadní stěně jsou totiž dveře, které vedou do menší, soukromé místností panovníka, kde se na důležitá setkání připravoval. Hosté pak do sálu vcházeli z druhé strany - z Rytířského sálu. Panovník tak měl dost času si přicházejícího hosta dobře prohlédnout. Dodnes je ve zdi patrné torzo gotického oblouku původního vstupu.

Velkou zajímavostí a zároveň záhadou jsou fragmenty gotických maleb na hlavní stěně. Dodnes je na ní patrná skupinka pěti králů a o něco výše jedna samostatně vyobrazená korunovaná hlava. Na několika místech sálu je odkrytá omítka, a tak je možné spatřit i kameny, které pamatují nejstarší slavnou éru Královského sálu.

Spustit audio