V Křišťanově můžete pozorovat pratury, předky dnešních krav
Biologové se vesměs shodují, že v evropské přírodě znatelně chybí divocí býložravci, kteří se ještě před několika staletími proháněli kontinentem. Jedním z nich je i pratur, divoký předek domácího skotu. V Křišťanově na Šumavě se ho snaží znovu do naší přírody vrátit.
Pratur se v evropské přírodě, na rozdíl třeba od divokého koně tarpana, udržel poměrně dlouho. Poslední kus uhynul až v první třetině 17. století v Polsku. Ale už tenkrát šlo o chráněného živočicha.
Od 16. století byly pratuři chováni v královských oborách a bylo o ně pečováno podle speciálních manuálů. Bohužel ani to nepomohlo a zvířata, která dorůstala výšky až dvou metrů a dosahovala až jedné tuny, zmizela z povrchu zemského. I když ne tak docela.
Jejich krev nadále kolovala v žilách domácího skotu. A tak se ve 20. století objevily snahy zpětným šlechtěním znovu mohutného přežvýkavce vzkřísit a vrátit do přírody.
Chovatelství praturů s pozoruhodnými výsledky
Stěžejními osobami šlechtitelského úsilí byli bratři Heckové. Lutz Heck byl řadu let ředitelem berlínské zoologické zahrady, jeho bratr Heinz řídil pro změnu zahradu mnichovskou. Nejprve spolu, později pak i každý zvlášť, sháněli napříč Evropou různá kravská plemena a z nich křížili živočichy, kteří se měli co nejvíce podobat praturům.
A i když moderní genetika nabízí v současnosti přesnější metody zpětného šlechtění, výsledek jejich chovatelského snažení přinesl pozoruhodné výsledky. Takzvaný Heckův skot jakoby někdejšímu praturovi z oka vypadl. Jen je o něco menší a také jeho chování úplně neodpovídá divokému prapředkovi.
Zvířata, která jsou plachá, ale dokáží být i agresivní, se od roku 2008 prohání po ohrazených loukách v Křišťanově na jihu Čech. Místní zemědělská firma stádo využívá k přirozenému spásání horských porostů.
U ohrady s pratury je pro turisty vybudována pozorovatelna, ze které se při troše štěstí a trpělivosti dají impozantní býložravci pozorovat. K posedu lze přijet autem, autobusem nebo přijít pěšky. Na místo vede žlutá turistická značka ze středu Křišťanova nebo zelená ze vzdálenějších Volar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Paříži vzplál olympijský oheň, hry jsou zahájeny. Česko může už v sobotu získat medaile
-
Silničáři začali stavět na nevyvlastněných pozemcích obchvat Pardubic. ‚Právně naprosto čisté,‘ uvedli
-
Všechny české obchody mají nižší zisk než jediný agropotravinářský komplex, srovnává Prouza
-
Předseda českého olympijského výboru: Chceme se na olympiádě dívat o kus dál a vytvářet vzory pro děti