V muzeu v Hradci Králové si můžete prohlédnout historickou dopravní kancelář

4. březen 2016
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dopravní kancelář z doby první republiky

Výpravčí jsou nepostradatelnou součástí vlakových nádraží. A bylo tomu tak vždy. Jak se vyvíjela technika od prvních telegrafů a železničních závor až po současná moderní zařízení, ukazuje rozsáhlá expozice v Muzeu sdělovací a zabezpečovací techniky v Hradci Králové.

V dopravní kanceláři z 20. let minulého století najdete i řadu věcí, které se na železničních stanicích vyskytují dodnes. První republika byla doménou staré poctivé mechaniky a přejít na novou techniku ve stovkách stanic nebylo jen tak. Navíc těžké litinové zařízení se ani po 100 letech používání jen tak neopotřebuje. A tak právě ve zdejším muzeu můžete vidět, jak některá zařízení fungují.

Třeba mechanické návěstidlo s řídícím a stavědlovým panelem představovalo několik úkonů a zároveň dobré zabezpečení, než byla cesta pro vlak postavena a výpravčí mohl telegrafem nebo telefonem „přijmout“ nebo „odeslat“ vlak.

Prvními semafory byly proutěné koše

Aby se na jedné koleji nepotkaly dva vlaky a nedošlo k tragédii, musela se hned od počátku rozvoje tohoto druhu dopravy zajistit bezpečnost. K tomu sloužila postupně stále propracovanější a důmyslnější zařízení.

Předchůdce semaforu proutný koš

Například předchůdcem semaforu byl veliký proutěný koš zavěšený na šibenici vedle kolejí. A podle jeho polohy strojvůdce viděl, zda může na trať vyjet nebo nikoliv. Později toto zařízení doplnilo ještě dřevěné žezlo, které si ve stanicích nebo v meziúsecích strojvůdci předávali jako štafetový kolík. Kdo měl žezlo, mohl jet. Na systém návěstí pomocí praporků, kterými mávali zaměstnanci dráhy, byl vydán dokonce celý předpis. Tak složitá byla pravidla.

Zabezpečit vlakovou cestu znamenalo také domluvit se s ostatními železničními stanicemi. Proto k nutné výbavě výpravčího nebo zaměstnance dopravní kanceláře patřila znalost morseovky. K telegrafu brzy přibyl telefon, záhy pak jednoduché telefonní ústředny a přepojovače. V historii sdělovací techniky dojdeme až k dálnopisu a sálové telefonní ústředně.

Ve venkovní expozici představuje Muzeum sdělovací a zabezpečovací techniky v Hradci Králové celý vývoj soustav návěstidel a semaforů, zabezpečení přejezdů a závor. Jednoduchou mechaniku či elektromechaniku, která leckde pracuje na železnici ještě dnes.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová