V Rovensku se zvoní šlapáním na unikátní obrácené zvony, slyšet jsou až na Troskách
Zvony odpradávna odbíjejí čas, svolávají ke mši, vyzývají k modlitbám a kdysi také varovaly před nebezpečím. Zavěšené ve věžích kostelů nebo zvonic jsou to ale vlastně hudební nástroje, které rozeznívají zvoníci taháním za provaz a rozhoupáním „srdce“ zvonu. Existují ale i unikátní zvony obrácené srdcem vzhůru – v Čechách jen na třech místech.
Městečko Rovensko pod Troskami v Českém ráji má dřevěnou zvonici se třemi zvony, které se rozeznívají šlapáním. Pověstí o důvodu téhle zvláštnosti je víc, ale historici se přiklánějí k té, která vypráví o „rebelantských zvonech“.
Je o protestantech, kteří se v 18. století bránili rekatolizaci. Vrchnost proto nařídila obrátit zvony srdcem vzhůru, aby se nemohli svolávat k rebeliím. Jenomže jak to tak bývá, lid si uměl poradit. Rovenští srdce zkrátili a zvonici upravili tak, aby se zvony mohly rozhoupat šlapáním. A tento způsob zvonění zde zůstal dodnes.
Sv. Václav, sv. Jan Křtitel a sv. Jiří, jak se zvony jmenují, mají každý svého zvoníka, který se „hře“ na něj učí nejméně půl roku. Vyžaduje to prý především postřeh a souhru, neboť každý zvon je jinak velký, jinak těžký a udržet jejich akord znamená rozhoupat je v úhlu téměř 360 stupňů. Když se ale tihle kovoví krasavci rozezní, bývají slyšet až na Troskách a ve zvonici vydávají decibelů stejně jako startující letadlo. Sami zvoníci si proto musí svůj sluch chránit leteckými ucpávkami do uší.
Zvonice z roku 1630 patří ke kostelu sv. Václava, proto také největší ze tří zvonů nese jeho jméno. Kostel nemá kamennou věž, proto se zvoní ze zvonice. Ta je dřevěná se šindelovou střechou a na její stavbu prý nebyl použit ani jeden hřebík. Staří tesaři totiž věřili, že kov ruší zvuk zvonů.
Více informací na stránkách obce Rovensko pod Troskami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Udržujme lidskost, to je třeba připomínat politikům a velitelům, tvrdí šéf Českého červeného kříže
-
Nominace Tuleji nebyla nejsprávnější, říká Pekarová Adamová. Ženíšek podle ní zvládne situaci uklidnit
-
Senát Národohospodářské fakulty VŠE nezvolil nástupce Ševčíka, jediný kandidát na děkana neuspěl
-
‚13. listopad ho nakonec dostihl.‘ Kreslíř a přeživší útoku na Bataclan Dewilde spáchal sebevraždu