V Semenci mají muzeum pod širým nebem. Sahat na exponáty je povoleno
V jižních Čechách u Týna nad Vltavou se nachází Přírodovědné muzeum Semenec. Najdete v něm vitríny s nerosty, model ptakoještěra a sezónní výstavy. Tím ale podobnost s ostatními muzei končí. Většina exponátů se totiž nachází pod širým nebem a je možné je zkoušet, osahávat či s nimi experimentovat.
Na sklonku normalizace, když se začalo s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, počítali komunističtí plánovači s tím, že se nedaleké městečko Týn nad Vltavou promění v padesátitisícovou aglomeraci. A ta bude potřebovat adekvátní hřbitov.
Na vrchu Semenec, kde bylo ve středověku městské popraviště, vyčlenili proto pro pohřebiště čtyřhektarový pozemek, který obehnali zdí. Z megalomanských plánů nakonec sešlo a ohrazený prostor se proměnil v jedinečné Přírodovědné muzeum.
Vrch Semenec, kde se muzeum nachází, je hezký sám o sobě. Na jeho úpatí se stékají Vltava s Lužnicí, na jižním, skalnatém svahu, rostly před několika staletími vltavotýnské vinice. Nechybí ani železobetonová rozhledna vybudovaná za První republiky. Není tedy divu, že vrch křižuje několik turistických tras i vycházkových okruhů.
Přírodovědné muzeum Semenec funguje od 90. let minulého století. Původně byl jeho areál zaměřen především na práci se zvířaty. Sídlila v něm záchranná stanice pro živočichy z volné přírody, prováděly se různé záchranné projekty jako odchovy sovy pálené, koroptve polní a podobně.
V letech 1996 až 1997 bylo na Semenci vysazeno arboretum, které se od té doby rozrostlo do úctyhodných rozměrů. Mezitím záchranná stanice utlumila svoji činnost, zato od roku 2008 je v hlavní budově nainstalována paleontologická sbírka Jihočeského muzea, která ukazuje vývoj přírody od prvohor po čtvrtohory. Mimo to na přilehlých pozemcích najdete sbírku nerostů, zahradu léčivých bylin, sbírku růží a borovic z celého světa nebo výběhy pro koně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Turek nedorazí na jednání s prezidentem Pavlem. Omluvil se ze zdravotních důvodů
-
Maminko, budu tě milovat, i když jsi ve vězení, řekla jí dcerka. Odsouzená popisuje, jak se nezbaví strachu
-
Rusko financuje svou válku africkým zlatem. Nebojí se pro něj i vraždit
-
Prouza: Cena másla klesá, protože zlevňují energie a mléko. Výrok o rozmražených zásobách je pomluva






