V Teplických skalách uvidíte Krakonošovy šortky, Sibiř i obnovenou horolezeckou chatu
Teplické skály patří vedle Adršpachu k nejnavštěvovanějším místům východních Čech. Oblíbeným turistickým cílem jsou zejména v létě, kdy v tropických dnech poskytují příjemný chládek. Novinkou letošní sezony je replika horolezecké chaty, která tu stávala už od poloviny 19. století.
Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve střední Evropě lákaly k výstupům od nepaměti. Však se o ně pokoušeli první horolezci už před více než dvěma sty lety. Přibližně v polovině 19. století už proto ve skalách stávala dřevěná chata, která sloužila jako základna právě horolezcům.
Chata patřila k „inventáři“ skal a pamatuje i začátky turistiky a otevření prvního vyhlídkového okruhu Teplických skal. Připomíná ho i dřevěný kiosek, kde se dříve prodávaly vstupenky, a malou branou se vcházelo do skal. Chata ale roku 1989 nešťastnou náhodou vyhořela. Teplické skály se mezitím staly národní přírodní památkou, a tak postavit zde chatu novou znamenalo dohodu s ochranáři a překonat velké administrativní překážky.
Replika horolezecké chaty opět doplňuje kolorit skal
Nakonec se podařilo splnit podmínku ochranářů – totiž, že materiál se do skal nebude dopravovat žádnou technikou. A tak dobrovolníci nakonec vynosili tuny dřevěných trámů a fošen ručně po přibližně dva kilometry dlouhé cestě s převýšením 140 metrů. Díky nim replika horolezecké chaty stojí opět v samém nitru skalního města.
Prohlídkový okruh prochází okolo skalní kaple chrámovými stěnami, jejichž výška v některých místech přesahuje 70 metrů. Právě zde se nachází hnízdiště vzácného sokola stěhovavého. Cesta vystoupá kolem Kamence až k části nazvané Amfiteátr, kde je také nejvyšší bod okruhu Teplickými skalami - průchod u skal nazvané Slon a Sova. Cestou minete například Skalní nevěstu, Krakonošovy šortky nebo Ruku se zmrzlinou či Přilbu.
Od horolezecké chaty pokračuje vyhlídková trasa dále do soutěsky skalního masivu zvaného Sibiř, kde už po prvních metrech zaznamenáte pokles teploty o několik stupňů. To proto, že pískovcové skalní masivy jsou místy tak úzké, že do nich slunce nepronikne, a tak v některých letech je možné vidět tu sníh či led ještě v létě.
Takový chladný kout představuje ale hlavně mimořádné mikroklima pro tzv. glaciální relikty, tedy živočichy či rostliny, kteří zdejší krajinu obývali už v době ledové. Po oteplení se ale stáhli na sever, až na tuto malou oblast, v níž se udržuje celoročně nízká teplota. Najdete tu proto některé druhy pavoukovců či roztoče, kteří se v Evropě či dokonce na Zemi víceméně už nevyskytují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hesová: Trumpova myšlenka ‚dobrovolně‘ vysídlit Gazu je nebezpečná. Palestinci nemají důvod odcházet
-
Vrtulník měl před srážkou ve Washingtonu vypnutý bezpečnostní systém, aniž by pro to byl závažný důvod
-
Na Ukrajinu letí další evropské stíhačky. Potřeba jsou ale spíše lidé, míní vojenský analytik Lukáš Dyčka
-
Expert: Vysídlení Gazy jde proti Ženevské úmluvě i římskému statutu. OSN může skončit v paralýze