Valdštejnova alej v Jičíně je nejstarším historickým stromořadím u nás. Tvoří ji na devět set lip
Když rozkvetou lípy ve Valdštejnově aleji u Jičína v Královéhradeckém kraji, je to opravdu omamná vůně, protože tam roste kolem devíti stovek lip. Stromořadí, které před třemi sty lety nechal vysadit vévoda Albrecht z Valdštejna, je ale magickým místem v každém ročním období.
Majitel jičínského panství Albrecht z Valdštejna nechal v 17. století vysázet na severovýchodním okraji Jičína čtyřřadou lipovou alej, dlouhou 1,7 kilometru. V budoucnu mu měla posloužit jako pietní i vznešená cesta k místu jeho posledního spočinutí v hrobce kostela kartuziánského kláštera ve Valdicích.
Valdštejnova alej je součástí ojedinělé barokní krajinné kompozice, kterou v letech 1630 až 1634 vytvořil raně barokní italský architekt Giovanno Pieroni. Stromořadí je zelenou spojnicí Valdštejnského paláce v Jičíně s letohrádkem v Libosadu a s kartuziánským klášterem ve Valdicích na ose východu a západu slunce za letního slunovratu. Traduje se, že u výsadby asistovalo vojsko: na první výstřel vojáci vyhloubili jámy, na druhý zasadili stromy a při třetím zasypali hlínou. Ale patrně je to jen pověst.
Současné lípy už samozřejmě Valdštejna nepamatují. Alej byla průběžně obnovována dosazováním nových stromů. Těm nejstarším je dnes zhruba sto let. Ve čtyřřadé aleji odděluje každé dva pruhy lip malolistých zhruba dvoumetrový chodník. Uprostřed je pak široký travnatý pruh. Ve stromořadí bylo původně vysazeno 1 152 lip, dnes je jich kolem devíti set a jsou mezi nimi i mladé, teprve nedávno vysazené lipky.
Do aleje za pohybem, relaxací i historií
Významnou přírodní a krajinnou památkou Jičína vedou dva chodníky: jeden se sypaným podložím pro pěší a cyklisty, druhý z hladkého asfaltu vhodný i pro jízdu na kolečkových bruslích.
V aleji se daří kriticky ohroženému brouku páchníku hnědému, cestou se můžete zastavit ve veřejně přístupné zahradě Lípovka v areálu stacionáře Apropo nebo ve sportovním areálu, jehož součástí je i plavecký bazén. Po zhruba dvaceti minutách chůze přijdete k Valdštejnské lodžii a parku Libosad.
Příznivci turistiky, kteří se alejí projdou do Sedliček, většinou neodolají výšlapu na čedičový vrch Zebín, chráněnou přírodní památku, kterou zdobí kaplička sv. Maří Magdalény. Stoupat na kopec mohou od kostela Všech svatých kolem dřevěné zvonice, Nahoře pak přehlédnou Jičínskou kotlinou, uvidí Prachovské skály, Brada, Kumburk, Loretu, hrad Trosky a za dobré viditelnosti i Krkonoše a Sněžku.
Ze Sedliček mohou pokračovat dál do Valdic, kde Albrecht z Valdštejna v 17. století založil kartuziánský klášter. V polovině 19. století byl areál přebudován na věznici, ve které si odpykával svůj trest i loupežník Babinský.
Do Valdštejnovy lipové aleje se dostanete bez omezení v každém ročním období pěšky i na kole po červené turistické značce z centra Jičína. Můžete také přijet autem, zaparkovat na začátku stromořadí nebo u sportovního areálu a pokračovat dál pěšky, na kole, na in-line bruslích, s kočárkem nebo na koloběžce. Prostřední částí lipové aleje se v zimě dá projet na běžkách, v létě třeba i na koni. Podél stromořadí vede silnice na Valdice, Železnici a Lomnici nad Popelkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
