Ve Svobodě nad Úpou vejdete do Pohádkových Krkonoš. Potkáte skřítky i ježivíly

Vodníci z Úpy
Vodníci z Úpy

Zajímá vás, jak vznikla naše nejvyšší hora Sněžka nebo která je naše nejvýše pramenící řeka? Pokud jste zároveň poetické duše, vydejte se do Pohádkových Krkonoš ve Svobodě nad Úpou. Stálá expozice Regionálního infocentra je zábavná i poučná. Čekají tam na vás permoníci, ježivíly, Krakonoš a řada dalších pohádkových postav.

Hned na začátku expozice vítá návštěvníky drak Ruda z Rudníku, který je prý velký kamarád s Trutnovským drakem. Ten tu spolu s rytířem Albrechtem připomíná pověst o jejich boji a následném založení města Trutnova.

V pohádkových Krkonoších samozřejmě nesmí chybět Krakonoš. Má tu celé svoje království i s typickou krkonošskou roubenkou, ve které sedí Anče s Kubou. Na trakaři sedí břichatý Trautenberk a komanduje hajného.

V Pohádkových Krkonoších se ale dočkáte i poučení. Třeba v pověsti o tom, jak vznikla naše nejvyšší hora. Hádali se prý dva Krakonošové – český a polský. A začali po sobě házet kameny. A házeli je tak dlouho, až byla z hromady hora, přes kterou na sebe neviděli. A protože na ní věčně ležel sníh, začali jí lidé říkat nejprve Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a nakonec Sněžka.

Krakonoš se sojkou

Zima bývá v Krkonoších dlouhá, a tak je jasné, že ji musí hlídat skřítci ledoví, neboli zimní. Ti by ale v létě roztáli, a tak jsou v Pohádkových Krkonoších vždy na čas ubytovaní v Ledovně. Zurčící potůček je zase domovem vodníků z Úpy. A také se tu dozvíte, že řekou, která pramení v České republice nejvýše, není Labe, ale Úpa.

Čerti a permoníci zase stráží podzemí, ve kterém se už za dávných časů kutalo zlato a drahé kamení. Na obydlí Permoníků je ale vidět, jak těžké bylo hornické řemeslo a co všechno obnášela práce v krkonošských dolech.