Ve výbězích u Nového Dvora pobíhají domácí zvířata, divočáci i daňci

Zámek Nový Dvůr má zajímavou historii, která je spjatá s církví. Postavený byl v letech 1680 až 1684 borovanským proboštem Konrádem Fischerem a na svou dobu nabízel poměrně pohodlné bydlení. Protože v okolí Hluboké byl tehdy drahý stavební kámen, nechal ho Fischer vystavět z podstatně levnějších cihel. Díky tomu zdi zámečku netrpěly od začátku tolik vlhkostí a nabízely dobrý tepelný komfort.

Nový Dvůr vytvářel především hospodářské zázemí pro nedaleký augustiniánský klášter, bydleli v něm správci okolních pozemků. Augustiniáni zámeček využívali zároveň i jako svou rezidenci, což byla jakási barokní předchůdkyně letního bytu pro mnichy.

Po zrušení borovanského kláštera Josefem II. získala Nový Dvůr šlechta. Po prvorepublikové pozemkové reformě ho pak koupila rodina Šafářů a v roce 1923 od nich pak někdejší ruský legionář Pravoslav Čejka. Zámeček přežil i rozkulačování v 50. letech a porestituční zmatky 90. let. Od roku 2009 ho mají pronajatý myslivci z Hluboké, kteří na okolních pozemcích chovají divokou i domácí zvěř.

Na okolních pastvinách nechybí ani ovce|foto: Filip Černý

Velká část pozemků je upravena jako obora. V současnosti v ní pobíhá na 70 kusů zvěře: jeleni, daňci, mufloni, divoká prasata. Na okolních pastvinách ale nechybí ani ovce, krávy, koně. Chov uzavírají voliéry s bažanty či drůbeží a rybníček plný kaprů.

Hospodářský užitek zvířat je zřejmý, důležité ale je, že areál je po předchozí domluvě přístupný i veřejnosti. Zvláště pro školy z okolí je Nový Dvůr vítaným cílem exkurzí a výletů. V létě se pak u zámečku odehrávají prázdninové tábory pro děti z celé republiky.