Vesec v Českém ráji okouzlí v každé roční době. Při posezení na jeho návsi se ocitnete v jiném světě
V Českém ráji, v krajině mezi zámkem Humprecht a hradem Kost v Královéhradeckém kraji, se v malebné vesničce jménem Vesec zastavil čas. Zdejší zástavba je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace. Většinou se tady dochovaly stavby tak zvaného soboteckého typu pojizerského roubeného domu.
Vesec u Sobotky je menší, ale „ladovská“ vesnice. Do roku 1962 byla samostatná, dnes je místní částí obce Libošovice v okrese Jičín. Vesecká lidová zástavba se vyznačuje dokonalou tesařskou prací. A také sdruženými okny, která jsou na většině průčelí v původním stavu. Typické jsou také verandy a velké dvory.
Statky a domkářské usedlosti stojí uspořádané v téměř pravidelné české okrouhlici – tedy kolem okrouhlé návsi, která ovšem spíš připomíná podkovu. Většina roubenek (celkem jich je osmnáct) dnes slouží jako rekreační chalupy. Obec má dvacet pět čísel popisných a asi třicet stálých obyvatel.
Název Vesec představuje staročeský výraz pro vesnici. Většina obydlí byla postavena na přelomu 18. a 19. století jako takzvané chmelové domy. Na velkých zahradách si sedláci pěstovali chmel a uskladňovali jej i do komor v patře. Proto dnes některá stavení působí jako příliš velká na to, jaká výměra pole k statku patřila. Chmelové šišky najdete ve Vesci už jen na jediném místě. Chmelový výhon ovíjí sloup veřejného osvětlení při vjezdu do vesničky.
Sv. Starosta s plnovousem
Ozdobou vesecké návsi je i dílo lidového umělce Josefa Zemana ze Žernova. Jeho socha Nejsvětější Trojice zaujme mimo jiné i dříkem, na němž je reliéf se svatou Starostou, dcerou krále portugalského, která proslula svým plnovousem. Proč jí narostl, o tom vypráví legenda. Přečíst si ji můžete přímo na vesecké návsi. Vousy na reliéfu už ale budete hledat marně. Místní vám jistě ochotně vysvětlí proč.
Vesečtí své roubené stavby s láskou udržují v souladu s jejich památkovou hodnotou, ale zároveň žijí i spolkovým životem, který vychází od místních dobrovolných hasičů. Jejich chloubou je funkční hasičská stříkačka z roku 1899 od firmy Smékal ze Smíchova. Tehdy přišla na 700 zlatých.
Vesec, oblíbené místo kameramanů
Na návsi dnes pečují o květnatou louku, kde se turisté mohou posadit, odpočívat a kochat se atmosférou. A to nejen tou roubenou lidovou, ale i filmovou, která k Vesci už desítky let patří. Vesničku si totiž oblíbili tuzemští i zahraniční filmaři a výčet filmů, které se tu natáčely, by byl pořádně dlouhý. Za všechny jen několik titulů: Jára Cimrman, ležící, spící, Jak dostat tatínka do polepšovny, V zámku a v podzámčí, S čerty nejsou žerty, Přijela k nám pouť. Z těch starších můžeme jmenovat Vzbouření na vsi nebo Léto na motivy díla Fráni Šrámka.
Podle místních si turisté někdy pletou Vesec se skanzenem a dobývají se i do dvorů a chalup a snaží se zaparkovat, kde se dá. Vesečtí si uvědomují, že je to daň za popularitu, a návštěvníků se nezříkají. Jen jsou radši, když k nim přijdou pěšky nebo přijedou na kole. Auta mohou zaparkovat třeba v nedaleké Sobotce, mimo letní sezónu u koupaliště, ale také na parkovišti u soboteckého hřbitova.
Turistům doporučují také vlakové spojení, třeba ze Sobotky. Nejbližší železniční zastávka Libošovice leží jen necelý kilometr východně. A vzkazují: ve Vesci je „ladovsky“ v každém ročním období. Navíc se odsud po zpevněných polních cestách dostanete pěšky na další krásná místa, třeba do půvabné Nepřívěci, k Pekařově a Cimrmanově lavičce, na zámek Humprecht nebo k hradu Kost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
