Vesec v Českém ráji okouzlí v každé roční době. Při posezení na jeho návsi se ocitnete v jiném světě

29. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Atmosféra vesnické památkové rezervace ve Vesci u Sobotky je neopakovatelná

V Českém ráji, v krajině mezi zámkem Humprecht a hradem Kost v Královéhradeckém kraji, se v malebné vesničce jménem Vesec zastavil čas. Zdejší zástavba je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace. Většinou se tady dochovaly stavby tak zvaného soboteckého typu pojizerského roubeného domu.

Vesec u Sobotky je menší, ale „ladovská“ vesnice. Do roku 1962 byla samostatná, dnes je místní částí obce Libošovice v okrese Jičín. Vesecká lidová zástavba se vyznačuje dokonalou tesařskou prací. A také sdruženými okny, která jsou na většině průčelí v původním stavu. Typické jsou také verandy a velké dvory.

Statky a domkářské usedlosti stojí uspořádané v téměř pravidelné české okrouhlici – tedy kolem okrouhlé návsi, která ovšem spíš připomíná podkovu. Většina roubenek (celkem jich je osmnáct) dnes slouží jako rekreační chalupy. Obec má dvacet pět čísel popisných a asi třicet stálých obyvatel.

Název Vesec představuje staročeský výraz pro vesnici. Většina obydlí byla postavena na přelomu 18. a 19. století jako takzvané chmelové domy. Na velkých zahradách si sedláci pěstovali chmel a uskladňovali jej i do komor v patře. Proto dnes některá stavení působí jako příliš velká na to, jaká výměra pole k statku patřila. Chmelové šišky najdete ve Vesci už jen na jediném místě. Chmelový výhon ovíjí sloup veřejného osvětlení při vjezdu do vesničky. 

Sv. Starosta s plnovousem

Ozdobou vesecké návsi je i dílo lidového umělce Josefa Zemana ze Žernova. Jeho socha Nejsvětější Trojice zaujme mimo jiné i dříkem, na němž je reliéf se svatou Starostou, dcerou krále portugalského, která proslula svým plnovousem. Proč jí narostl, o tom vypráví legenda. Přečíst si ji můžete přímo na vesecké návsi. Vousy na reliéfu už ale budete hledat marně. Místní vám jistě ochotně vysvětlí proč. 

Vesečtí své roubené stavby s láskou udržují v souladu s jejich památkovou hodnotou, ale zároveň žijí i spolkovým životem, který vychází od místních dobrovolných hasičů. Jejich chloubou je funkční hasičská stříkačka z roku 1899 od firmy Smékal ze Smíchova. Tehdy přišla na 700 zlatých.

Reliéf se sv. Starostou, dcerou krále portugalského na dříku sochy Nejsvětější Trojice ve Vesci

Vesec, oblíbené místo kameramanů

Na návsi dnes pečují o květnatou louku, kde se turisté mohou posadit, odpočívat a kochat se atmosférou. A to nejen tou roubenou lidovou, ale i filmovou, která k Vesci už desítky let patří. Vesničku si totiž oblíbili tuzemští i zahraniční filmaři a výčet filmů, které se tu natáčely, by byl pořádně dlouhý. Za všechny jen několik titulů: Jára Cimrman, ležící, spící, Jak dostat tatínka do polepšovny, V zámku a v podzámčí, S čerty nejsou žerty, Přijela k nám pouť. Z těch starších můžeme jmenovat Vzbouření na vsi nebo Léto na motivy díla Fráni Šrámka.

Podle místních si turisté někdy pletou Vesec se skanzenem a dobývají se i do dvorů a chalup a snaží se zaparkovat, kde se dá. Vesečtí si uvědomují, že je to daň za popularitu, a návštěvníků se nezříkají. Jen jsou radši, když k nim přijdou pěšky nebo přijedou na kole. Auta mohou zaparkovat třeba v nedaleké Sobotce, mimo letní sezónu u koupaliště, ale také na parkovišti u soboteckého hřbitova.

Co stavení, to příběh - dům vpravo si zahrál například ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny

Turistům doporučují také vlakové spojení, třeba ze Sobotky. Nejbližší železniční zastávka Libošovice leží jen necelý kilometr východně. A vzkazují: ve Vesci je „ladovsky“ v každém ročním období. Navíc se odsud po zpevněných polních cestách dostanete pěšky na další krásná místa, třeba do půvabné Nepřívěci, k Pekařově a Cimrmanově lavičce, na zámek Humprecht nebo k hradu Kost.

Spustit audio