Vrch Šerák v Hrubém Jeseníku nabízí úžasné rozhledy, meteorologické úkazy i horskou chatu
Vrch Šerák a nedaleký Keprník patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Hrubém Jeseníku. Nahoře se stýkají katastry Bělé pod Pradědem, obce Lipová-lázně a Ostružné. Vede tudy i hranice mezi Moravou a Slezskem. Na Šeráku byste navíc našli historickou turistickou chatu Jiřího. Od ní bývají krásné výhledy na okolní hory, do údolí i na nebe.
Z Ramzové je možné na Šerák vyjet lanovkou. Od horní stanice pak vedou atraktivní turistické trasy. Nahoru se dá ale dojít i pěšky, šest kilometrů dlouhou cestou po červené, poslední necelé tři kilometry vede trasa kamenitou, místy štětovanou stezkou po úbočí hory. Anebo je možné zvolit cestu z Ramzovského sedla přes šest a půl kilometru dlouhou zeleně značenou rozmanitou trasu kolem Vražedného potoka a Obřích skal, odkud jsou krásné výhledy.
Oblíbená je i necelých deset kilometrů dlouhá cesta přes Vřesovou studánku a po hřebeni přes Keprník. Výchozí bod se nachází i v Lipové-lázních, dojít sem lze z Ostružné i z Bělé pod Pradědem.
Do historie výletů se Šerák zapsal už v roce 1888, kdy na něm německý Moravskoslezský sudetský horský spolek otevřel, v té době neobvyklou, turistickou chatu. Dřevěnou stavbu na vrchu Hochschar (německý název Šeráku), která se podobala jesenické radnici, poctil v červnu 1892 svojí návštěvou velmistr Řádu německých rytířů.
Ovšem za několik měsíců, v únoru roku 1893, chlouba Moravskoslezského sudetského horského spolku na pomezí Moravy a Slezska vyhořela. Už následujícího roku tu ale stála chata kamenná, která v rozšířené podobě slouží jesenickým turistům dodnes. Jméno Jiřího získala po biskupovi, který na rozdíl od svého předchůdce na jím spravovaném pozemku povolil chatu postavit.
Nezřídka je možné na Šeráku spatřit zajímavé úkazy na obloze, hry oblaků a paprsků slunce. Pokud je ale zrovna jasno, můžete dohlédnout nejen k Jeseníku, ale i daleko do polských rovin. Pozorovat údolí je možné také z restaurace a některých pokojů této horské chaty. A od chaty můžete spatřit i vysílač na nejvyšší moravské hoře – na Pradědu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
