Vyhlídka z Devíti skal na Vysočině nabízí úchvatný pohled na Žďárské vrchy
Druhým nejvyšším vrcholem Vysočiny, hned po Javořici, je vrch nazývaný Devět skal. Skalních věží je na něm opravdu devět a jsou ukryté v lesích Žďárských vrchů. Ve výšce 836 metrů nad mořem je i skalní vyhlídka.
Vrch Devět skal je už od roku 1976 přírodní památkou a titul si zaslouží právem. Jak už název napovídá, jde o devět skalních věží, z nichž každá má své jméno. Turisté si k jejich určení mohou vzít na pomoc mapu, kde jsou přesně popsané. Jmenují se: Hlavní blok, Záludná věž, Šikmá věž, Žďárská věž, Dvojitá věž, Malá věž, Strmá věž, Královský zámek a Pyramida. Stěny skal dosahují výšky až patnáct metrů a některé mohou využívat horolezci.
Skalisko vzniklo mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Samotný přístup k vrcholu vede po ledovcových kamenech, a tak zejména za deště a sněhu není trasa bezpečná. Velmi pohodlné a nenáročné jsou naopak turistické trasy k Devíti skalám. Je možné si vybrat ze tří různých.
Nejkratší měří necelé dva kilometry a vede z parkoviště pod Lisovskou skálou, která se nachází mezi Herálcem a Kadovem. Další trasa vede z Herálce a je dlouhá asi tři a půl kilometru. Třetí vede z Křižánek a její délka je necelé čtyři kilometry. Je ale také možné všechny tři trasy propojit a užít si výšlap dlouhý až dvanáct kilometrů. Krásy Žďárských vrchů za to stojí.
Kousek pod vrcholem Devíti skal stojí velká černá dřevěná chata. Postavili ji tam za druhé světové války nacisté. Teď ji využívá ředitelství státních lesů.
Mezi věžemi Devíti skal je jakési náměstíčko, na kterém stojí informační tabule. Odtud je také možné vystoupat na skalní vyhlídku na jedné z věží. Výstup je sice už poněkud náročnější, ale zvládnou ho i malé děti. Na vrcholu je kovové zábradlí a nic nebrání výhledu do širokého okolí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
