Vyloučení z KSČ, avantgarda v básních a nakonec Nobelova cena. To byl Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v chudé rodině na pražském Žižkově. Otec byl socialista a matka zanícená katolička.
Publikovat začal v roce 1919, stal se členem KSČ a přispíval do Rudého práva. Protože se ale celoživotně netajil názory, které byl mimo oficiální linii komunistické strany, byl o deset let později vyloučen.
V básních vystřídal avantgardní postupy, poetismus i prostou lyriku. Mezi jeho nejznámější sbírky poezie patří třeba Město v slzách, Deštník z Picadilly nebo prostá a osobní Maminka. Jako autor byl velmi plodný, populární jsou například jeho paměti Všecky krásy světa.
Problémy s režimem měl i po invazi v roce 1968 a podpisu Charty 77. Jeho verše pak vycházely ve výrazně omezeném rozsahu, přesto však měly mezi veřejností i odborníky velký ohlas. To stvrdilo roku 1984 udělení Nobelovy ceny za literaturu, jako doposud jedinému Čechovi. Tehdejší tisk tomu věnoval pouze pár vět. O dva roky později Seifert zemřel. Málokdo ví, že po něm byla také pojmenována planetka s číslem 4369.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka