Vzpomínka na dr. Desidera Galského, význačného činitele české židovské komunity
Před dvěma dny, 25. března, uplynulo rovných 90 let od narození dr. Desidera Galského, význačného činitele české židovské komunity, spisovatele a publicisty. Jeho osobnost si připomeneme v následujícím medailonku.
"Přes čtyřicet let totalitního režimu hluboce poznamenalo život lidí v Československu, a především život věřících. V oněch těžkých dobách jsme si my Židé a křesťané byli velmi blízcí, neboť jsme stáli na jedné lodi, plující po rozbouřené vodě. Teď jsme získali plnou náboženskou svobodu. Bylo by smutné a přímo tragické, kdybychom v nynějších podmínkách nenašli společnou řeč a kdyby se naše cesty rozdělily."
Závěr proslovu Desidera Galského na mezinárodní konferenci, která se sešla v srpnu 1990 v Praze, možná dnes zní pateticky. Tehdy ale ne: Skončila vláda jedné strany a věřící si začali zvykat, že by mohli přestat být "občany druhého řádu".
Desider Galský, který byl brzy po listopadu 1989 povolán do čela Rady židovských náboženských obcí v České republice, věřil, že židovské komunitě se podaří uchovat a rozvíjet téměř přerušenou kulturní a náboženskou tradici. I proto bylo pro českou židovskou obec tak velkou ranou, když 24. listopadu 1990 zemřel na následky automobilové nehody.
Desider Galský se narodil právě před 90 lety, 25. března 1921 v slovenských Michalovcích ve zbožné a tolerantní rodině. Za druhé světové války jeho rodiče zahynuli, on sám byl nasazen do vojenské a civilní služby, bojoval ve Slovenském národním povstání, padl do zajetí SS a jen náhodou unikl popravě.
Po válce studoval v Praze historii, tři roky pracoval na ministerstvu zahraničí, osm let jako dělník v ČKD Praha, pak působil jako publicista, nakladatelský redaktor a autor literatury faktu. S jeho jménem je spjata ve své době populární Antická knihovna, časopis „Děti a my“ a ovšem několik knih. Za všechny zmiňme „Panamské dobrodružství“.
Od roku 1979 řídil Věstník Židovských náboženských obcí a Židovskou ročenku, o rok později byl zvolen předsedou Rady židovských náboženských obcí v České republice. Těžko lze vysvětlit, proč si tehdy státní dozorci, kteří všechny církevní funkcionáře i duchovní schvalovali, vybrali právě jeho. Snad je zmátla tolerantní povaha dr. Galského, na pohled křehký habitus, cokoli, co mohlo slibovat poddajný charakter. Bylo tomu naopak: Dr. Galský využil možnosti a všechno své úsilí soustředil k tomu, aby znovu navázal styky s židovským světem, a ukázal tak československým Židům, že na ně svět nezapomněl.
Když po pěti letech musel z funkce odejít, pokračoval v této činnosti navzdory osobním rizikům. Podporoval neformální aktivity mladších členů židovské komunity, jeho prostřednictvím přicházely prostředky na samizdatová vydávání judaik v edici Alef. Bylo štěstí, že se alespoň mohl dožít změn, k nimž pomáhal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.