Zámek Humprecht na Jičínsku má zajímavý tvar věže. Její půdorys tvoří elipsa

Lovecký zámek si jako malé letní sídlo s pouhými 27 místnostmi nechal postavit koncem 17. století císařský velvyslanec v Benátkách Humprecht Jan Černín z Chudenic. Patřil k nejbohatším příslušníkům pobělohorské šlechty.

V roce 1666 uzavřel s pražským architektem italského původu Carlem Luragem smlouvu o postavení „nového zámku“ na panství Kost. Měl to být lovecký zámek obklopený oborou, kde by mohla hraběcí rodina trávit letní dny. Aby se v něm hraběnce líbilo, byl zámek vystavěn ve stylu podobných letohrádků v její italské vlasti.

Akustická síň pod věží

Na zámku nejvíc poutá pozornost tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je o dvě patra vyšší než vnější. Přízemí bylo určeno pro sloužící, v patře byly pokoje panstva. V každém podlaží byl prostor vnitřního oválu využitý pro sál. V přízemí sloužil jako předsíň a v patře jako slavnostní zámecká jídelna.

Akustická hodovní síň|foto: Jiřina Šmídová

Ta se díky tvaru a výšce 16 metrů pyšní i skvělou akustikou. Hodovní síň se díky tomu dnes často využívá ke koncertům nebo svatbám. Ale i běžný návštěvník si zdejší ozvěnu může vyzkoušet. Promluví-li někdo na jednom konci oválného sálu, zvuk se nese osm vteřin k uchu posluchače, který je na druhém konci místnosti.

Čtěte také

Černínové, Slavatové i Šporkové

Rod Černínů byl spřízněn s dalšími slavnými šlechtickými rody. Obraz Viléma Slavaty, který byl prý pradědečkem jedné z nevěst, visí nad vchodem do hodovní síně. Jinde zase najdete galerii portrétů příslušníků rodu Černínů a také Šporků. Hrabě Špork byl nejen spřízněn s Černíny, ale pojilo je i velké přátelství, a tak pobýval na zámku Humprecht poměrně často.

Portréty šlechtického rodu Černínů|foto: Jiřina Šmídová

Svazek Humprechta Jana Černína s italskou hraběnkou Dianou Marií z Gazolda, dvorní dámou císařovny, ale neměl šťastný konec. Hraběnku ani zámeček Humprecht v Čechách neudržel a převážnou část života strávila v Itálii. Humprecht zde vychovával jejich dva syny a nakonec bylo manželství rozvedeno. Což byl v té době značně neobvyklý akt, k němuž musel dát souhlas samotný papež.

Turecký půlměsíc jako ozdoba věže

Zlatý půlměsíc, který dnes zdobí špičku zámecké věže, nebyl na vrcholu zámku od začátku. Umístěn tam byl až roku 1829, a to místo původního zrezivělého slovanského kříže. Zasloužil se o to místní děkan, který v kronikách dohledal, že Heřman Černín byl vězněn v Turecku a údajně se zasloužil o mír v třicetileté válce.

Výhled z ochozu|foto: Jiřina Šmídová

Z dřevěného ochozu zámku je daleký výhled do krajiny do všech směrů. Dobře je vidět nedaleký vrch Mužský, Vyskeř, Kozákov a z jednoho místa je dokonce vidět jinak „utajená“ věž hradu Kost. Vidět bývá ale dobře i České středohoří, okolí Jičína a za dobré viditelnosti Ještěd a Krkonoše.

Dnes v zámku Humprecht najdete i sezonní výstavy, expozici připomínající historii městečka Sobotka či muzeum trampingu, který má právě v Českém ráji bohatou historii.