Zamyšlení Leo Pavláta: 130 let od založení Nového židovského hřbitova v Praze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Zítra uplyne 130 let od otevření Nového židovského hřbitov v Praze, místa posledního odpočinku mnoha význačných osobností.

Starý židovský hřbitov z 15. století v pražském Josefově stejně jako židovský hřbitov v Praze na Žižkově z poslední třetiny 17. století patří k historicky nejvýznamnějším evropským židovským pohřebištím. Součástí židovské Prahy je však také Nový židovský hřbitov na Vinohradech, kulturní památka České republiky.

Jeho vznik před 130 lety souvisí se zákazem pohřbívání na žižkovském pohřebišti ke konci června 1890. První smuteční obřad na Novém židovském hřbitově se tak konal již 6. července toho roku. Svou rozlohou, která po rozšíření přesáhla 100 000 metrů čtverečních, se zdál být pro židovskou populaci Prahy a okolí dostatečný. A přece již po prvním půlstoletí, kdy se zde odehrálo více než 15 000 pohřbů, byl téměř zaplněn.

Pražský nový židovský hřbitov zdobí od roku 1893 novorenesanční obřadní síň se zdaleka viditelnou kopulí podle projektu architekta Bedřicha Münzbergera. Méně na očích, neméně významné, jsou zde ovšem i umělecky cenné náhrobky, mimo jiné od takových tvůrců, jakými byli architekti Jan Kotěra a Antonín Balšánek. A pominout nelze ani osobité umělecké náhrobní plastiky Jana Štursy a Josefa Václava Myslbeka.

Projít se Novým židovským hřbitovem, číst jména na náhrobcích a povolání těch, kdo jsou u nich pochováni, znamená nahlédnout do česko-německé židovské společnosti, která zmizela s druhou světovou válkou. V přední části hřbitova byli již před ní pohřbeni představitelé židovského kultu - mezi nimi význační rabíni Saul Isaak Kaempf či Aladar Deutsch, ale také Filip Bondy, který jako první používal při bohoslužbách vedle hebrejštiny češtinu. U východní zdi hřbitova se naproti tomu nacházejí nákladné rodinné hrobky: podnikatelů a bankéřů bratří Petschků či manželů Waldesových, jejichž syn Jindřich založil firmu Koh-i-noor. Zdobná secesní hrobka od architekta Josefa Fanty zase patří rodině Bondyů. Její zakladatel Bohumil Bondy byl dlouholetým předsedou české obchodní a průmyslové komory, podporoval českožidovské hnutí stejně jako umění a vědy a jeho vnuk Karel spoluzakládal československý letecký průmysl.

Nový židovský hřbitov je ovšem i místem posledního odpočinku mnoha umělců: malířů Maxe Horba a Jiřího Karse, spisovatele Oskara Bauma, novináře Arne Laurina. Z pozdějších osobností možno zmínit oblíbeného Otu Pavla.

Návštěvníky nejvíce vyhledávaným místem na Novém židovském hřbitově je však náhrobní kámen v podobě šestibokého hranolu, dílo architekta Leopolda Ehrmanna. Prostý hebrejský text praví, že na tomto místě je pohřben Franz Kafka a jeho rodiče.

Je léto, čas procházek a výletů. Nový židovský hřbitov ve stínu topolů, jasanů a kaštanů nabízí pozoruhodné setkání s dějinami i uměním.