Liberec má novou Tóru. Helga Hošková-Weissová slaví jubileum. A před 80 lety zahynul Bedřich Fritta

Staronová Tóra

Z dlouholetého pobytu v exilu se nemusí vracet do Česka jen lidé, ale třeba i svitky Tóry. V sobotu 2. listopadu se tak synagogy v Liberci po bezmála 60 letech vrátila z Londýna vzácná Tóra číslo 108, která pochází z poloviny 18. století z Nymburka. Na podrobnosti jsme se zeptali předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona.

„Svitek si zřejmě za velké peníze nechala napsat židovská obec v Nymburku a používala ho do roku 1942. Tehdy Němci začali sbírat všechny svitky, případně i další předměty ze synagog do Prahy s tím, že uvažovali založit muzeum, které by dokumentovalo zřejmě méněcennost židovské rasy. Po válce tu sbírku převzal stát, Československo. Ale byl nedostatek peněz, takže komunisté prodali asi 1500 až 1600 svitků do Velké Británie,“ vysvětluje, jak se svitek dostal do Londýna.

Svitky koupila nadace Memorial Scrolls Trust, která je dnes zapůjčuje do celého světa. Proč si liberecká obec svitek půjčuje? A jak ho přivítala? A čím dnes liberecká židovská obec žije? Poslechněte si celý rozhovor s předsedou Židovské obce Liberec Michalem Hronem.

95. narozeniny Helgy Hoškové-Weissové

10. listopadu slaví 95. narozeniny malířka Helga Hošková-Weissová. Přežila Terezín, Osvětim, Freiberg a Mauthausen. Kromě světoznámých terezínských dětských kreseb vytvořila řadu malířských a grafických souborů. Svědčí o historických událostech, jichž se stala nedobrovolným účastníkem. Díla lze do konce listopadu vidět v brněnské vile Stiassni, kterou navštívila Martina Pouchlá.

Vedoucí centra židovské kultury ŠTETL Barbory Dočkalové se zeptala, co vše je na výstavě k vidění:

„Jsou to takové větší formáty. A podle toho, z jakého období tvorby Helgy Hoškové pocházejí, tak jsou buď poměrně konkrétní, to znamená většinou figurální náměty, portréty, které se velmi často váží k nějaké židovské tradici. A čím jsou ty obrazy novější a blíží se současnosti, tak začínají být abstraktnější.“

Jaké díla Hoškové uvidí na výstavě návštěvníci úplně poprvé? A co je zvláštností instalace ve vile Stiassni? Poslechněte si celou reportáž Martiny Pouchlé z výstavy, kterou lze navštívit do konce listopadu

80 let od smrti ilustrátora a grafika Bedřicha Fritty

Co mohl dát otec svému synovi k 3. narozeninám v roce 1944 v Terezíně? Nebylo toho mnoho. Výtvarník, grafik a karikaturista Bedřich Fritta se rozhodl svému synovi namalovat svět za zdmi ghetta. Kresby konec války na rozdíl od svého autora přežily. Od smrti Bedřicha Fritty v Osvětimi 8. listopadu uplyne už 80 let. Tohoto neobyčejného výtvarníka připomíná v následujícím příspěvku Leo Pavlát.

Fritta „v prosinci 1941 jedním z prvních transportů putoval do terezínského ghetta, kam ho brzy následovala jeho žena a roční syn Tomáš.“ říká Pavlát.

A právě syn Tomáš se jako jediný z rodiny dočkal konce války. „A u něj se také zachoval soubor kreseb, které dodnes zůstávají dojemným i mocným poselstvím lásky a naděje. Tomíčkovi k jeho 3. narozeninám v Terezíně – 22. 1. 1944. Tak Bedřich Fritta nazval svůj cyklus kolorovaných obrázků, sen o budoucích svobodných synkových narozeninách i jeho budoucnosti,“ uzavírá Pavlát.

Jaké byly Frittovy kořeny? A jaký byl jeho osud za války?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.