Zapojte se do studia mezináboženských textů, pomozte čistit Stolpersteiny a připomeňte si 27. leden
Čtou Židé a křesťané stejnou Bibli? Pomozte vyčistit Kameny zmizelých. A 27. ledna si připomeneme Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Jak vést konkrétní mezináboženský dialog
Židovská Hebrejská bible i křesťanský Starý zákon mají stejný text. Ale o tom, zda Židé a křesťané opravdu čtou stejnou knihu, vedou rabíni i teologové diskuse už desítky let. Mezináboženská studijní setkání nad texty židovské i křesťanské tradice se nově konají i v Praze. Nejbližší Dialog ve studiu se uskuteční 24. ledna v Kampusu Hybernská a bude se věnovat textům o životním prostředí. V Šalomu jsme mluvili religionistou z Evangelické teologické fakulty UK a spoluorganizátorem akce Pavolem Bargárem.
„Pro nás je důležité setkat se jako lidé, kteří se hlásí k náboženským komunitám a mají zájem o mezináboženský dialog, nad konkrétními texty. Právě při takovém čtení se člověku tříbí kritické myšlení, naučí se zacházet s jiným, neznámým. A zároveň jsou naše rozhovory takto ukotvené. Nezabíháme k nějakým dojmům a vlastním představám a soustředíme se na studium konkrétních textů. To pomáhá vést náš dialog. Texty vybíráme tak, aby se dotýkaly určitého aktuálního tématu. Ukazujeme tak, že ty náboženské tradice jsou stále relevantní i pro život v současné společnosti,“ vysvětluje Bargár.
Blíží se svátek Tu-bišvat, téma nejbližšího večera je tedy asi i proto životní prostředí. Jaké texty se budou číst? A čtou podle Bargára Židé a křesťané stejnou Bibli? To se dozvíte, pokud si poslechnete celý rozhovor.
Pomozte vyčistit Stolpersteiny
Při procházce českými městy jste už asi také narazili na mosazné dlažební kostky se jmény a daty narození, deportace a úmrtí obětí holokaustu. Také jste si možná všimli, že tyto Stolpersteiny často zrovna nezáří čistotou. Úkol čistit Kameny zmizelých v Praze na sebe vzal britský inženýr Trevor Sage, který zde trvale žije. A vyzývá kohokoli dalšího k tomu, aby mu v tom pomohl před 27. lednem, kdy si připomeneme Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Terezie Jirásková se ho zeptala, kolik kamenů je už čistých.
„V Praze je teď celkem 651 kamenů, doposud dobrovolníci vyčistili 333 kamenů na 148 místech. To znamená, že více než polovina kamenů je hotová. Neočekávám, že se do 27. ledna podaří vyčistit všech 651 kamenů, ale jsem vděčný všem lidem, kteří přišli a kameny vyčistili před Dnem památky obětí holocaustu,“ říká Sage.
Když totiž podle Sage jména na pamětních kamenech nejsou k přečtení, vlastně jako by ti lidé zmizeli dvakrát.
„Když jsem začal čistit kameny, chtěl jsem zjistit víc o tom dotyčném člověku. Díval jsem se do záznamů obětí holocaustu a hledal jeho fotku. Takže když čistím kámen, rád si s sebou beru podobiznu člověka, kterého připomíná. Díky tomu s ním navážu aspoň takto vztah a dovedu si představit, jak asi vypadal. Kameny jsou vždy umístěné v blízkosti místa, kde ti lidé bydleli. Když znám jeho příběh i podobu, cítím se mu být blízko. Uvědomuji si, že byl odvlečen přímo z těchto dveří přede mnou vstříc neznámému osudu,“ uzavírá Sage.
Jak se Trevor Sage o Kamenech zmizelých dozvědět? A proč je začal čistit? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové.
V jaké atmosféře si připomeneme oběti holocaustu?
Blíží se 27. leden, tedy den, kdy si připomeneme Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V souvislosti s nárůstem antisemitismu v posledních měsících se zdá, že připomínat oběti nacistického pronásledování je více než aktuální. Pokračuje Leo Pavlát:
„Po desítkách let od pokusu nacistického Německa a jeho spojenců vyhladit židovské etnikum varování před protižidovskou záští získalo v posledních měsících nebývale aktuální význam.“
„Mezníkem se stal 7. říjen loňského roku, den barbarského vpádu teroristické organizace Hamás na území Izraele. Vyvraždění více než 1200 Židů za jediný den, hrůzné způsoby mučení a usmrcování, děti a ženy nevyjímaje, to vše podloženo nenávistnou antisemitskou ideologií, daly celému světu vědět, že holocaust nemusí být jen vzpomínkou,“ pokračuje Pavlát.
Co tragickému 7. říjnu předcházelo? A jak po něm narůstal na celém světě antisemitismus?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.