Holocaust k potupě

V listopadu uplyne 19 let od rozhodnutí Organizace spojených národů vyhlásit 27. leden – v roce 1945 den vstupu Rudé armády do vyhlazovacího tábora Osvětim – Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. V kalendáři České republiky byla stejná událost vyhlášena zákonem jako významný den již roku 2004. Po desítkách let od pokusu nacistického Německa a jeho spojenců vyhladit židovské etnikum však varování před protižidovskou záští získalo v posledních měsících nebývale aktuální význam.

Mezníkem se stal 7. říjen loňského roku, den barbarského vpádu teroristické organizace Hamás na území Izraele. Vyvraždění více než 1200 Židů za jediný den, hrůzné způsoby mučení a usmrcování, děti a ženy nevyjímaje, to vše podloženo nenávistnou antisemitskou ideologií daly celému světu vědět, že holocaust nemusí být jen vzpomínkou.

Tragickému 7. říjnu přitom loni něco předcházelo. V srpnu se palestinský vůdce Mahmúd Abbás při jednání Revoluční rady Fatahu nechal slyšet, že Hitlera a Evropany nevedl k vraždění Židů antisemitismus, ale sociální role Židů, jejich lichva a peníze. Za podněcování antisemitismu a trivializaci holocaustu se Abbásovi následně dostalo odsouzení Evropské unie.

Zůstaneme-li v muslimském světě, holocaust veřejně zlehčovaný či přímo popíraný například v Íránu, Egyptě, Jordánsku nebo Sýrii nebyl loni výjimkou. S vědomím, že k holocaustu vedla i systematická propaganda, pak nelze opomenout ani záštiplná kázání některých muslimských náboženských autorit, a to nejen na Blízkém východě, ale i ve Spojených státech či Austrálii.

Pravou smršť protižidovské nenávisti však na mnoha místech přinesla až vojenská reakce Izraele na brutální útok Hamásu. S přímým odkazem na nacistickou persekuci byly některé domy obývané Židy v Berlíně a Paříži označeny Davidovou hvězdou. V Lyonu byla pobodána židovská žena a útočník na dveře jejího bytu nastříkal hákový kříž. V Istanbulu se na knihkupectví objevil nápis „Židům vstup zakázán“. V australském Sydney demonstranti skandovali „Židi do plynu“ a ve Vídni, Římě a Amsterodamu byly poškozeny objekty, spjaté s uctěním obětí holocaustu či výzkumem na židovské téma.

Takové jsou jedny z mnoha dokladů k celkově pandemickému vzestupu antisemitských nálad po 7. říjnu především v Německu, Velké Británii, Brazílii a Francii. Jak se počátkem listopadu příznačně vyjádřil francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin, antisemitismus v zemi „explodoval“. Samostatnou kapitolou pak zůstává stoupající počet antisemitských incidentů ve Spojených státech, strmě narůstající protižidovská zášť v řadě amerických univerzitních kampusů.

Antisemitská zloba, nepřátelské předsudky a pogromistické nálady. Taková je na řadě míst světa nepřehlédnutelná skutečnost na prahu letošní vzpomínky na oběti holocaustu.