Zatopený lom Chrástnice nedaleko Kolína je oázou klidu i rájem pro rybáře

6. srpen 2023

Zatopený lom Chrástnice, který se nachází ve Středočeském kraji u obce Břežany nedaleko Kolína, je rájem především pro rybáře. Lom je v péči Českého rybářského svazu, a pokud máte povolení, můžete si vychutnat rybaření na velice romantickém místě, kde se díky přírodním podmínkám rybám skutečně daří.

V lomu Chrástnice se těžil křemenec, vápenec a sopečné horniny, které se zde ukládaly v prvohorách v období přibližně před 300 až 500 miliony let. Těžba kamene tu skončila za 2. světové války a lom byl postupně zaplaven podzemní vodou. Vzniklo tak jezero, které není sice nijak velké, ale má mimořádné kouzlo i jedinečné přírodní podmínky. Jezero je v kráteru skal a je po obvodu obrostlé stromy. Krásně je tu především na jaře, kdy se zazelenají břízy i akáty a kvetou hojně zastoupené divoké třešně.

Výhled na celou vodní plochu je z několika přístupných vyvýšenin. Skalní výběžky vystupují i z vodní hladiny. Opalovat se na nich sice můžete, ale plavat ve vodě už nikoliv. Přitom naprosto čistá voda v létě ke smočení přímo vybízí. Chrástnice je ale rybářským revírem.

Rybáři tu mají nejen své zázemí v malé rybárně na skalním výběžku, ale vše je připraveno tak, aby stačilo pouze nahodit prut do vody. Na přístupných místech jsou uměle vytvořené plošiny porostlé trávou a napevno umístěné držáky na pruty.

Zatopený lom Chrástnice má pro chov ryb ideální podmínky. Jezero je hluboké až 20 metrů a na hladinu doléhá stín z okolních vysokých skal. Přitom nikde není vidět žádný přítok. Jezero má totiž svůj podzemní pramen, takže voda je stále průzračně čistá.

Při rybaření si navíc každý může vychutnat krásný výhled na protilehlou kolmou skálu, která se vypíná nahoru přímo z vodní hladiny jako zeď. Jde o poslední výběžek Barrandienu, což je oblast mezi Prahou a Plzní, kde se nachází velké množství geologicky a paleontologicky významných lokalit období starších prvohor. I v tomto případě se jedná o bohaté naleziště prvohorních zkamenělin, především ramenonožců.

Skála překvapuje svou bělostí díky složení ze světle jemnozrnných pískovců a šedých břidlic. Bohaté členění vzniklo usazeninami, které se vrstvily pozvolným ukládáním horniny ve formě sedimentu. Viditelné jsou také rýhy, které jsou dokladem toho, jak postupně klesala hladina moře. Ostatně právě dávné moře už v období prvohor udávalo základní charakter celé polabské přírody.

Spustit audio