Zbytky šumavského hradu Hus najdete na Prachaticku, ve výšce 735 metrů nad mořem
Hrad Hus byl vystavěn na úzkém skalnatém ostrohu obtékaném řekou Blanicí. Nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil bratrům Jenšíkovi, Vavřinci a Peškovi z Janovic vystavět hrad na místě zvaném „Na husí" na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě.
Král si přitom vyhradil právo volného vstupu do hradu, kdykoliv by hrozil nepřátelský vpád z Bavorska do Čech. Roku 1359 potvrdil král Karel IV. vlastnické právo Peškovi z Janovic a jeho příbuzným. K hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Křišťanov, Mlynářovice, Milešice, Zábrdí, Lažiště a další.
Během 14. a 15. století se na hradě vystřídala celá řada majitelů. Jednoho z nich, Jana Smila z Křemže, nechal v roce 1439 popravit Oldřich z Rožmberka. Hradu bez pána se následně zmocnil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku, který odtud přepadal kupce, kteří přiváželi po tzv. Zlaté stezce zboží.
Zkáza hradu byla neodvratitelná
Proto byl vyhlášen za zemského škůdce a Přibík z Klenového, Petr Zmrzlík ze Lnářů a Jan Sedlecký z Prachatic hrad roku 1441 oblehli a jeho vyhladovělé osazenstvo donutili, aby se vzdalo. Hrad byl následně zapálen a rozbořen. Zkáza hradu, nazývaného už na konci 15. století zříceninou, pak neodvratně pokračovala.
Z poměrně rozlehlého hradu se dochoval pouze příčný příkop, zbytky hradeb, vysoká zeď hradního paláce a úzká trhlina, ústící do sklepů. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhání z roku 1441.
Ostroh se zříceninou ale není zajímavý jen svou historií, ale i přírodními poměry. Na skalách se totiž dochovaly zbytky původních pralesovitých porostů. Řeka Blanice je zase útočištěm kriticky ohrožené perlorodky říční.
Zřícenina hradu Hus je volně přístupná. Dojít se k ní dá po modré turistické značce od nedalekého Křišťanovického rybníka. Trasa je dlouhá asi dva kilometry. Z opačné strany, od silnice z bývalé vesnice Cudrovice, to je po modré značce zhruba půl kilometru.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Americká armáda opět útočí na Írán. Trump hrozí zničením jaderného komplexu v Natanzu
-
Vojtěch prosazuje novelu, která zvýší Babišův majetek. To není názor, ale fakt, zdůrazňuje etik Vácha
-
ONLINE: 9 zemí EU s Ukrajinou založilo alianci na obranu před balistickými raketami. Česko chybí
-
Preuss: Babišovo odmítnutí konzultací s prezidentem by mohlo ovlivnit další sdílené pravomoce